Objekt sladovny uzavírá pivovarský dvůr z jihu. Původně bývala samostatným stavením na jižní straně pivovarského areálu. Provozy se nacházely v rozsáhlé podélné třípodlažní budově, zasazené do terénu, kryté sedlovou střechou. Valeně zklenuté humno je rozdělené na dva přibližně stejně veliké prostory, s betonovými podlahami, pod nimiž se dochovala původní cihelná dlažba. V obvodových stěnách byly lokalizovány vzduchové kanálky, v současné době pro zanesení sutí nefunkční. Betonové úpodlahy jsou i v ostatních podlažích, podlaha půdy je dřevěná. V krovu sladovny se dochovaly pozůstatky strojního vybavení a pohonných transmisí. U jinak strohých průčelí je východní štít zdobený štukovým zubořezem. V roce 1936 byla ke sladovně přistavěná hasičská zbrojnice. Průčelí mají pravidelně rozmístěné drobné okenní otvory lemované šambránami. Střecha je druhotně krytá etrnitovými vlnitými deskami. I přes tyto úpravy zůstala sladovna v kontextu celého areálu v relativně nejpůvodnějším stavu. Prostor mezi sladovnou a obytnou budovou vyplňuje vysoký hranolový dvoulístkový věžovitý hvozd z roku 1829 se schodišťovým dílem, umožňujícím jeho obsluhu. Zastřešený je sedlovou střechou pokračující cihelným komínem se zdobným věncem. Vrchol komínu byl byl v minulosti opatřený kovovou konstrukcí, zvanou klobouk pana starého, která byla po zřícení deponována u majitele objektu. Třípodlažní jižní průčelí humna je prolomené dvojicí obdélných oken, v přízemí oknem jedním a dveřmi ve vyvýšeném vstupu. K severnímu průčelí přiléhá drobný přístavek, krytý pultovou střechou. Ostatní průčelí jsou bez členění. Zbytky venkovních omítek se na smíšeném zdivu nacházejí pouze v drobných reliktech. Střecha hvozdu je kryta pálenou střešní krytinou, vstup do interiéru je možný dveřmi z jižního průčelí nebo z prostorů sladových půd. Vertikální spojení je vnitřním dřevěným schodištěm, zpřístupňující jednotlivá podlaží. Poslední podlaží je zaklenuté kopulovou klenbou, otevřenou průduchem do komína.