Budova hotelu Opera (někdy také nazýván Hotel Grand Opera) se nachází v centrální části historického města Jaroměřice nad Rokytnou. Pro výstavbu hotelu a poslu s ním i architektonicky navazující sousední panelové prodejny Jednota (č. p. 1029) byla asanována historicky významná část městského jádra, následně byla přepsána původní drobná parcelace po zaniklých domech a sjednocena tak v urbanistický celek, na kterém je dodnes znát radikální zásah do jinak dochované okolní kompaktní historické zástavby, která byla v roce 1990 prohlášena za městskou památkovou zónu. K umocnění dálkového pohledu směrem od centra města byla před východní průčelím hotelu Opera a přilehlé prodejny Jednoty vybudována parkovací plocha pro osobní automobily a travnatá plocha a stromy. Sousedící budovy hotelu a prodejny potravin jsou tektonicky propojeny, v přízemí na rozhraní parcel se nachází průchod pro pěší v ose hlavní náměstí - autobusové nádraží. Takto byla veřejnosti zpřístupněna i zadní část hotelu, kterou charakterizují opakující se atypická prolomení přízemních prostor v úrovni I. NP. Při severozápadním nároží objektu byla zřízena další prodejna (dnes prodejna masny). Obě stavby tak spolu uzavírají parkovou úpravu z travnatého porostu jehličnatých dřevin, která měla být komunikačním tokem pro pěší mezi autobusovým nádražím a městským centrem, nikoli utilitárním zázemím v podobě zadního či dvorního traktu hotelu. Tektoniku fasády tří nadzemních podlaží budovy rozděluje přiznaná podlažnost horizontálních pásů v podobě řady oken v úrovni II. a III. NP. Obě podlaží respektují vzájemnou osovost okenních výplní. Východní fasádu tvoří samostatná jednokřídlová obdélná okna, přičemž veškerá meziokenní plochu doplňují hnědé boletické panely s lesklým zrcadlovým efektem. Naproti tomu okna v jižní fasádě jsou dvoukřídlá a meziokenní prostor dotváří béžová břízolitová omítka. Při střetu východní a jižní fasády na nároží je v úrovni II. a III. NP hmota prolomena dvěma podélnými balkóny nad sebou. Parter hotelu v I. NP na rozdíl od výše popsaných podlaží II. a III. NP záměrně nekoresponduje ani v tektonice základní hmoty, osovosti, ani v materiálovém řešení: přízemí je zapuštěné hlouběji do hmoty, celoplošné prosklené výkladce s dosud hliníkovými původními rámy tvoří hnědá tónovaná skla výkladců restaurace v jižní stěně, hlavního vstupu na nároží s dvěma hranolovitými sloupy i výkladci obchodu s luxusním zbožím ve východní stěně, přičemž prostor mezi skleněnými dotváří lesklý kabřincový obklad s nápisem HOTEL OPERA (jednotlivě zavěšená kovová písmena) a logo hotelu stylizující spirálovitou hlavu houslí. Akcentace reprezentativního charakteru celého zařízení kulminuje předsunutým schodištěm v podobě vertikálního rizalitu prostupujícího napříč všemi podlažími a trojicí svislých průběžných oken po každé ze 3 stran rizalitu, který se v exteriéru uplatňuje šedým pohledovým betonem a ve svém vrcholu vytváří atiku s vykrojenými křídly ve svém středu završenou dominujícím logem hotelu (tentýž výše popsaný hudební motiv houslové spirály). Urbanistická koncepce hotelu (průčelní orientace směrem k baroknímu zámku), stejně jako jeho název a v neposlední řadě i samotný smysl jeho výstavby, reagují na kulturně historický odkaz jaroměřického panství, které doznalo svého vrcholu v polovině 18. stol. v čele s majitelem panství a milovníkem hudby Janem Adamem Questenberkem.