uhelný důl hlubinný Alexandr

Kamenouhelný hlubinný důl Alexandr byl postaven v letech 1896 - 1913 společností Severní dráha Ferdinandova v Ostravě - Kunčičkách. Má dvě jámy – těžní a větrní. Je postaven podle transformované barokní kompozice „čestného dvora“, kdy obě jámové budovy se stejnými těžními věžemi jsou postaveny podle hlavní kompoziční osy, tvořené komínem s kotelnou. Kolmo k této ose je vedena ústřední komunikace dolu s hlavními provozními objekty po stranách, lemovaná alejí stromů. V souvislosti se sloučením dolů Alexandr a Zárubek v r. 1926 a nahrazením parního těžního stroje elektrickým byly původní strojovna a věž těžní jámy nahrazeny novými a byla dostavěna další část kompresorovny a kovárny. V průběhu doby byla zbořena strojovna větrní jámy. Důl ukončil provoz v r. 1994. V r. 2004 byla zbořena strojovna těžní jámy. Architektura areálu je jednotná. Přízemní (kromě jámových budov), omítané budovy na kamenných podezdívkách s fasádami s tabulovými štíty s nárožními věžicemi, členěnými římsami a plastickým dekorem. Okna, většinou ocelová průmyslová jsou zaklenuta segmentovými záklenky. Díky urbanistické hodnotě, vysoké úrovni architektury v jednotně řešeném hmotovém i architektonickém pojetí omítaných budov s historizujícími zdobnými a členícími prvky a paradoxně kompaktně dochovanému celku původních je Důl Alexandr jedním z nejhodnotnějších areálů revíru. Po východní straně ústřední komunikace blíže trati leží jižněji těžní věž a šachetní budova č. 1 (vtažná) a severněji těžní věž a šachetní budova č. 2 (výdušná), blíže komunikaci pak od severu k jihu kotelna s průmyslovým komínem a kompresorovna. Po východní straně komunikace leží od severu k jihu koupelny a cechovna, dále administrativní budova, kočárovna a kovárna. Areál prochází postupnou obnovou. Technické zařízení dolu bylo zlikvidováno při ukončení provozu, dochované části plamencových kotlů (čela) a turbokompresor Škoda byly převezeny do areálu Dolu Anselm.