Dnešní podoba areálu je poznamenaná útlumem těžby a uzavřením dolu v r. 1992. Zůstalo zachováno jádro areálu, postavené do pravoúhlého trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří jámová budova se sdruženou těžní věží, strojovnou hlavního těžního stroje na JZ a strojovnou pomocného těžního stroje na SZ. Všechny stavby jsou postaveny v červeném režném zdivu, které vyplňuje přiznanou nosnou ocelovou konstrukci. Okna jsou velkoplošná, s obloukovými záklenky, střechy nízké, sedlové. Jámová budova byla později obezděna, omítnuta a staticky posílena vnější ocelovou konstrukcí. Výrazné přestavby proběhly vždy v souvislosti s provozními změnami. Na přelomu 19. a 20. stol. byla postavena dnešní jámová budova s jednou z věží, v r. 1916 byla pro pomocnou těžbu postavena druhá těžní věž. Generální přestavba proběhla začátkem 60.let 20. stol., kdy byla vyhloubena další jáma a nad ní postavena kladivová těžní věž se strojovnou nahoře. Původní jáma byla používaná jako větrací. Kladivová věž byla po zrušení památkové ochrany v r. 2002 zlikvidovaná. Dnešní stav: všechny dochované budovy jsou opraveny (2011– 2015), těžní věž natřena. Strojovna hlavního těžního stroje je připravena pro nové využití, ve strojovně pomocného těžního stroje je zachována movitá kulturní památka elektrický těžní stroj Siemens-Schuckert s rotačním měničem, řididlem jízdy a Karlíkovým tachografem.