Soubor "Děkanství v Uhříněvsi" tvoří: - hlavní budova čp. 21 na pozemku parc. č. 150 - hospodářské stavby na pozemku parc.č. 150 - stodola na pozemku parc. č. 151 - ohradní zdi (se vstupy a brankami) na pozemcích parc. č. 150, 152 - pozemky parc.č. 150, 151, 152 s plochami zahrady a dvora Areál se nachází při západní straně náměstí Bratří Jandusů. První zmínky o kostele a faře v Uhříněvsi pocházejí ze 14. století. Roku 1717 byla postavena nová zděná fara. Mapa stabilního katastru z r. 1841 zachycuje vedle hlavní budovy fary i zahradu se zástavbou půdorysně v zásadě shodnou s dosud dochovanou stodolou a objekty jižně od hlavní budovy děkanství. Ikonograficky je doložena podoba staré fary a jižní hospodářské budovy na kresbě z obecní kroniky z r. 1894. K roku 1876 a 1890 je zmiňována oprava stodoly a hospodářských budov. V roce 1913 byla na místě zbořené fary postavena nová budova děkanství podle projektu architekta Rudolfa Stockara z Bernkopfů. Stavbu provedl stavitel Alois Jenšovský. (Označení Děkanství /Děkanský úřad/ spadá do období 1908-1994. Uhříněves byla povýšena na děkanství r. 1908, od r. 1994 se používá jednotné označení Římskokatolická farnost.) Keramické medailony (tondo) vyrobila firma RAKO Rakovník (signováno, datace nepřečtena). popis viz DL Hlavní budova čp. 21 na pozemku parc. č. 150 Originálně řešenou hlavní patrovou budovu tvoří v zásadě dvě křídla, do jejichž nároží je částečně vtažena střední válcová věžovitá část. V přízemí je pak vsazena čtvrtkruhová část ukončená rozlehlou terasou s prolamovanou poprsní zdí-zábradlím. V západním průčelí předstupuje mělký v půdoryse segmentový rizalit, v jižním průčelí pak mělký v půdoryse obdélný rizalit. Na fasádě hlavního průčelí po stranách terasy jsou osazeny dva kruhové medailony (tondo) ve stylu florentského quattrocenta - s náměty P. Marie s dítětem a Kristus Dobrý pastýř (signováno RAKO, datace nepřečtena). V pojetí a výzdobě fasád jsou patrné geometrické či kubizující i historizující prvky (celkové pojetí průčelí, tvar a uspořádání otvorů, parapetní výplně, mříže, výplně dveřních i okenních otvorů, medailony, aj.). Charakteristické jsou jednotné "šambránové" rámce zahrnující okenní otvory přízemí i patra včetně parapetních výplní. Okna různých velikostí jsou převážně obdélná, pouze v reprezentativním severním průčelí jsou v patře (v místě farního sálu) okenní otvory s polokruhovým záklenkem. Kruhová okénka jsou též v horní partii střední věžovité části. Mohutná korunní římsa je fabionová profilovaná. Střechy jsou valbové, pouze střední válcová věžovitá část má vlastní kuželovou střechou. Komínová tělesa z lícovaných cihel mají ozdobné profilované římsy. Vnitřní dispozice domu je složitá a místy poněkud odlišná od vnějšího uspořádání hmot budovy. Z pohledu zvenku se budova sice jeví jako dvoukřídlá, ale půdorysné rozložení interiéru tomu příliš neodpovídá. Budova je částečně podsklepena. Dominantní prostorou interiéru je ústřední hala s velkolepě pojatým schodištěm. Jedná se o atypické kruhové schodiště s otevřeným zrcadlem, podepřené pilíři. V prvním patře v severní části je situován farní sál, prosvětlený velkými okny na severu. V objektu je dochováno mnoho původních prvků a detailů (okna a dveře včetně skleněných výplní, povrchy podlah, schodiště, zábradlí, aj.). Ve vstupní chodbě je osazena reprezentativní pamětní zakladatelská deska ze sliveneckého mramoru se zlaceným rytým textem. V roce 1995 bylo v interiéru dokumentováno několik kusů hodnotného dobového kubistického nábytku (pravděpodobně podle návrhu R. Stockara), který se však v současné době v objektu již nenachází, od r. 2004 nezvěstný. Hospodářské stavby na pozemku parc.č. 150 Jižně od hlavní budovy jsou na protáhlém dvoukřídlém půdorysu ve tvaru písmene L situovány kolem obdélného dvorku přízemní hospodářské objekty - pravděpodobně bývalé chlévy a kolny. Do náměstí se obrací štítové průčelí se dvěma zamřížovanými okenními otvory v přízemí a dvěma drobnými okénky ve štítu. Boční průčelí jsou zakončena fabionovou římsou. Střecha je sedlová, v západním křídle směrem do dvora osazen vikýř. Stodola na pozemku parc. č. 151 Veliká stodola na obdélném půdorysu se nachází v západní části areálu. Severní a jižní průčelí je završeno přesahujícími zděnými štíty s korunou zdiva krytou kamennými deskami. V obou štítech prolomeny dva malé kruhové otvory. Střecha je sedlová. V bočních průčelích jsou ve dvou úrovních prolomeny úzké štěrbinové větrací otvory a ve střední části pak segmentově zaklenuté otvory vjezdů. Po stranách vjezdů je plocha fasády členěna ve zdivu provedenými mělkými lizénami. Boční průčelí ukončuje profilovaná římsa. Ohradní zdi (se vstupy a brankami) na pozemcích parc. č. 150, 152 Areál je po obvodu vymezen ohradními zdmi. Severní ohradní zeď se zvýrazněnými pilíři má korunu cihelného zdiva zakončenou keramickými profilovanými dílci. Východní úsek zdi při náměstí má mladší úpravu vjezdu s vraty. Jižní zeď je kamenná. Úsek zdi v SZ části areálu je smíšený - kamenný a cihelný. Severně od SV nároží stodoly odděloval vlastní plochu zahrady litinový plot (viz foto z r. 2009), v prosinci 2010 se již na původním místě nenacházel. Zdmi s brankami je částečně rozčleněn i vnitřní prostor zahrady a dvora. Pozemky parc.č. 150, 151, 152 s plochami zahrady a dvora Plochu rozsáhlé zahrady tvoří travnatý porost a převážně ovocné stromy, zasázené v pravidelném sadovém uspořádání. Plocha pozemku parc. č. 150 mezi hospodářskými budovami a hlavní budovou je využívána jako dvorek.