Z historických pramenů vyplývá, že v nevelkém pahorku mezi dnešními ulicemi Tyršovou, Vinařickou, pivovarem Čp. 153 a dnešní hasičskou stanicí, na severozápadním okraji městského centra, byly patrně již od roku 1555 postupně hloubeny tzv. Pivovarské sklepy. Jedná se o převážně subhorizontální systém chodeb a komor, kopaných postupně v průběhu několika staletí v souvrství spodnomicénních písků až pískovců mostecké pánve. Základem takto vytvořeného systému byla ústřední chodba s krátkými odbočkami a komorovými výklenky, dle záznamů, určených pro uskladňování piva (příp. i dalších potravin,) vařeného v domech měšťanů. V průběhu let byl systém postupně rozšiřován o další chodby a komory, až vznikla poměrně hustá a spletitá síť podzemních prostor, jejíž dnes dostupná část byla zaměřena v celkové délce 1160 m. Pivovarské sklepy byly také propojeny se sklepy řadových domů, které je lemovaly a dnes již z větší části neexistují. Není též vyloučeno jejich napojení na historické kamencové doly doložené z jejich blízkosti, dnes však tato komunikace není patrná. Nelze pominout, že nezanedbatelným vedlejším produktem při hloubení podzemních prostor byl také poměrně kvalitní, převážně jemnozrnný a stejnozrnný písek. Většina podzemních prostor je situována v hloubce 2 až 10 m pod úrovní terénu a má charakter chodeb převládající šíře kolem 2 m a přibližně stejnou průchozí výšku, převážně rovné svislé stěny a jen mírně zaklenutý strop. Byly ručně kopány špičákem (místy hlazeny) a jen na několika místech (zvětralé polohy podél diaklás) zpevňovány cihelnými klenutými pasy. V několika průchodech jsou vybaveny vloženými, pečlivě tesanými pískovcovými klenutými portály. Cihelné výztuže a místy i pilíře pochází patrně z různých období údržby. V současné době je naprostá většina přístupných podzemních prostor dobře zachována, a to jak po stránce statické, tak z hlediska jejich znečištění. Jen na několika místech geologických poruch a méně zpevněné horniny jsou stropy porušené vysoko nad úroveň původního výlomu.