Památka je tvořena hranolovou soklovou architekturu s nástavcem a vrcholovou sochou světce – sv. Donáta v přibližně životní velikosti jakožto ochránce před nepřízní povětrnosti (v tomto smyslu je zde sv. Donát, biskup z Arezza směšován s tradicí úcty ke sv. Donátu z Münstereifelu, zobrazovanému však v podobě římského vojáka). Soklovou architekturu představuje zděná, po obvodu profilovaná patka z cihlových tvarovek, na níž spočívá z cihel vyzděný hranolový dřík, jehož čelo tvoří masivní pískovcová deska s nápisem a heraldickým reliéfem, ukončený krycí deskou s profilovanou obvodovou římsou. Čelo desky nese v horní části pětiřádkový rytý majuskulní německý nápis, dolní část vyplňuje trojlaločná mělce zahloubená plocha, kterou vyplňuje reliéf představující korunovaný erbovní štít se znakem Martiniců (po stranách symetricky stáčená lekna s osmicípou hvězdou uprostřed) nesený ze stran dvěma okřídlenými gryfy z profilu. Po jeho horním obvodu jsou iniciály I. G. V. M. pod ním je rytý letopočet 1721. Na desce spočívá subtilnější nízký pískovcový hranolový nástavec, který je formální zmenšeninou části spodní, avšak bez výzdoby. Vrcholová pískovcová socha představuje na čtvercovém plintu stojícího světce v klerice s vertikální řadou zapínacích knoflíčků, zpod níž vpředu vyčnívají špičky bot; obličej s knírkem vroubí krátká zašpičatělá bradka, na vrcholu hlavy s delšími splývajícími prameny vlasů spočívá proplétaný věnec nedokonalostí provedení připomínající spíše trnovou korunu. Pravá ruka přidržuje vztyčenou mučednickou palmetu, levá, v lokti pokrčená přidržuje před levou částí hrudi zavřenou knihu Klerika je na bocích a zádech mělce řasena jednoduchými vertikálními záhyby. Provedení sochy je poměrně statické, pozornost byla věnována především realistickému provedení obličeje, palmety a zapínání kleriky (v podstatě jde o variantní formu analogické sochy nacházející se dnes sekundárně u obce Blahuńov).