Malý hřbitov na obdélné parcele (asi 16,5 m x 10,5 m) je situován ve svahu se zelení. Vnitřní plochu hřbitova s dochovanými náhrobky vymezuje ohradní zeď. Na západní straně je ve zdi prolomena brána, tvořená dvěma pilíři mezi nimiž jsou dvoukřídlá mřížová vrata. Jižně od vstupu je západní zeď přerušena kvůli vzrostlému stromu. Zeď je z větší části omítnuta, ve spodní části a v koruně je bez omítky. Ruzyňský toleranční hřbitov je zástupcem specifické skupiny hřbitovů zakládaných po vydání tolerančního patentu r. 1781. Vznikl mezi lety 1784-1788. Z roku 1788 se dochovala zpráva, že byl opatřen nízkou zdí. Roku 1860 byl rozšířen. Konaly se zde pohřby evangalíků ze Střešovic, Ruzyně, Lysolají, Veleslavína, Šárky, Podbaby, Sedlce, Podhoří a Stodůlek. Poslední pohřeb se uskutečnil na jaře 1945. Ruzyňský toleranční hřbitov vstoupil do širšího národního povědomí v r. 1848, kdy se zde konalo shromáždění k uctění památky bojovníků padlých na Bílé hoře. Na shromáždění promluvil J. V. Frič.