zřícenina hradu Kraví hora

Popis odpovídá údajům na původním evidenčním listu zpracovaném: D. Antošovou, listopad 1968. Doplnění evidenčního listu: Lokalita se nachází na výšině (379 m n. m.) mezi soutokem Oslavy a Chvojnice. Hrad je dobře chráněn prudkými stráněmi a srázy k Chvojici a Oslavě, západní svah zabezpečila též příroda a to strží 20-45 m širokou. Přístup k hradu vede po severozápadním úbočí a odtud také k hradu přichází cesta. Musela projít složitým vstupním objektem, který chránil příkop a násep s šípovitým vyhnutím. O podobě jeho zděné části trojúhelného tvaru se vzhledem k minimálnímu dochování můžeme jen dohadovat. Celý objekt je přiložen k valu, který spolu s příkopem obíhal tři boky hradu a vznikl zřejmě dodatečně. Hrad se přizpůsobil utváření staveniště jak co do celkového půdorysu, tak jeho dělení. Čtyřúhelník ohrazený hradbou měl rozměry 57x50 m a s využitím výškového stupně byl rozdělen na západní předhradí a vyšší východní polovinu jež zabralo jádro hradu. Ze vstupního objektu před valem vedl do předhradí 14 m dlouhý most přes okružní příkop. Most i bránu, chránila okrouhlá věž jádra. Vpravo za bránou stála budova, jejíž sklep byl už dříve odkryt a poničen amatérskými výkopy. Jiné objekty na ploše předhradí nejsou patrné, jen z obvodní hradby na západě vystupuje základ věžovitého (?) objektu (9,5x6,6 m). Hradba na jihu běžela ve svahu pod jádrem a tvořila tak parkán. Druhý parkán zabral terénní stupeň podél horního hradu. Procházela jím cesta do jádra a nachází se v něm propadlina po vodním zdroji - studni nebo spíš cisterně. Protáhlý horní hrad (50x26 m) má v čele polovinu masivní válcové věže. Věž měla průměr 11,5 m světlost vnitřního prostoru 5,5 m a dovoluje úvahy o jejím využití i pro bydlení. Plášť obtáčel věž v šířce 2,5 m a byl patrně spojen s čelní hradbou. Také na opačném pólu dispozice jsou dvě oblé soustředné kamenné zdi. Je to však pozůstatek vyhlídkové terasy pozdního romantismu, který se starou věží jen inspiroval. Krom toho jsou zřetelné ještě reliéfní stopy po trojprostorovém paláci v západním koutu nádvoří. Chráněná plocha lokality je 10831 m2. Hrad se poprvé objevuje r. 1367 v přídomku Ješka z Náchoda a Kraví Hory. Přímá zmínka pochází z doby o dvacet let později, kdy se však označuje jako tvrz (municio). Zchudlý český panský rod se v blízkém Březníku a Kuroslepech objevuje v polovině 14. století. K založení tedy došlo krátce před r. 1367. Jako mnoho jiných hradů se v období přelomu 14. a 15. století stal základnou bojových a loupežných družin. Počátkem byl odprodej Jindřichu a Přibkovi z Dřevohostic a Šelmberka v r. 1387 a na počátku 15. století se stala spolumajitelkou jejich příbuzná Zdenka z Odlochovic. Rukou nerozdílnou se podíleli na zformování loupežné roty, jedné z nejhorších, co na Moravě působily. Osobně se výjezdů neúčastnili a tak půhony směřovaly na škody, které byly způsobeny z jejich hradu. Znojemští měšťané se dokonce r. 1409 pokusili Kraví Horu dobýt. Marně a řádění pokračovalo až do husitských válek, jen s tím rozdílem, že se přímo angažovali Zdenčini synové. Vojenská funkce hradu v tomto období tedy převažovala a patrně proto došlo ke zlepšování fortifikace. Vyvolat je mohlo právě obležení znojemskými oddíly. Osud hradu se možná naplnil v těchto válkách. Držitel zboží Jan Komorovský se totiž od r. 1437 píše důsledně z Březníka. V lepším případě hrad zanikl jen o několik let později, při kampani proti rozkolníkům v r. 1442.