Apollónův chrám

Samostatně stojící vyhlídkový salet stojí na mírně vyvýšeném místě nedaleko východního cípu Mlýnského rybníka, přibližně půl kilometru severozápadně od okraje Charvátské Nové Vsi. Chrám hlavní fasádou orientovaný západním směrem, pohledově komunikuje s Hraničním zámečkem, osově situovaným na protilehlém břehu sousedního Hlohoveckého rybníka. Stavbu, inspirovanou lapidárními tvary francouzského revolučního klasicismu, tvoří monumentální koncha s kazetovou klenbou, před níž je předsazena kolonáda s překladem. Centrální část saletu tvoří převýšený hranol s vyhlídkovou terasou, opatřenou kovovým zábradlím. Hranol je vyhloubený konchou, jejíž cvikly lemují kamenné dekorativní reliéfy v podobě letících géniů, nesoucích vavřínové věnce. Konkávně řešená fasáda konchy s dvoukřídlými dveřmi na ose je dekorována pásováním v omítce; v naddveřním prostoru se v celé její šíři nachází rozměrný figurální kamenný reliéf s námětem Apollonova slunečního vozu. V Přízemí k centrálnímu hranolu přiléhají z obou stran krátká přízemní křídla, členěná po obou stranách třemi pilastry, dekorovaná horizontálním pásováním v omítce a mezi pilastry v horní části doplněná po obou stranách dvojící kamenných lunetových reliéfů. Před architekturu je předsazena kolonáda tvořená osmi dórskými sloupy, které u dvou centrálních sloupů zdvojeny do hloubky konchy. Kolosální sloupy jsou přeloženy mohutným architrávem, dekorovaným neklasicky použitými triglyfy, střídanými plochými metópami; z triglifů vyrůstají nevelké konzoly nesoucí profilovanou korunní římsu, na níž dosedá jednoduchá atika, propojená s fasádou konchy. Na ose atiky spočívá na odstupňovaném podstavci sousoší dvou symetricky stojících puttů, držících Apollonovu lyru. Atiku symetricky doplňují čtyři sochy múz v mírně podživotní velikosti v antikizujícím tvarosloví. Interiér saletu tvoří nevelká vstupní hala v přízemí, ze které vede dřevěné schodiště, zavěšené na dvou mohutných vnitřních pilířích, prostupujících celou stavbou. Schodiště je umístěno v mohutném hranolu, tvořícímu ústřední rizalit zadní fasády. Rizalit je přibližně ve dvou třetinách členěn průběžnou římsou, na níž v jeho průčelí dosedá trojúhelníkový štít. Hladká fasáda rizalitu je téměř u vrcholu ze všech tří stran prolomena oválnými okny, osvětlujícími schodiště. V roce 1877 byl rizalit obestavěn jednoduchou pravidelnou přízemní budovou, v níž se nacházel byt drába, s dvěma okny v průčelí, symetricky posazenými od centrálních dveří; jedním oknem jsou prolomeny i boční fasády budovy. Byt drába je zastřešen valbovou střechou. Na jeho ose se nachází patrně mladší hospodářská budova obdélného půdorysu, stojící ve svahu. Budova je členěna kamenným soklem, lesenovými rámy, pravoúhlými otvory a jednou branou segmentově zaklenutou, otvory jsou lemovány plochými šambránami. Vstupní otvory jsou v dřevěných zárubních a vyplněny dveřmi rámové konstrukce. Nosná konstrukce je tvořena pálenou cihlou. Fasáda má hrubou strukturu, tvoří ji stříkaná omítka, kontrastující s hladkými šambránami a lesenami. Střecha je sedlová se svisle bedněným štítem, spáry jsou překryté lištami; ve spodní části je nabitý vodorovný dekorativní vlys. Materiál: Budova je postavena z omítnutého cihlového zdiva s četnými kamennými (pískovec) sochařskými a kamenickými prvky; střecha je oplechována, přístavek je kryt břidlicí; dveře, okenní rámy a schodiště jsou dřevěné. Zábradlí na vyhlídkové terase je vytvořeno z kovaného železa.