Autorem atypického, osobitého areálu je liberecký architekt Pavel Švancer, který objekt KD a přilehlého hotelu považuje spolu s plaveckým stadionem v Liberci a kulturním domem v Semilech za svou nejzásadnější realizaci. Autorem statického řešení byl Ing. Vlastimil Šedo, CSc. Kvality areálu navíc podtrhuje i skutečnost, že se jedná o unikátně dochované autorské dílo a to včetně mobiliáře. Zajímavostí jsou např. dodnes dochované zahraniční tapety ze skleněných vláken, které byly nakupovány přes Tuzex. Areál je situovaný na Vejvarově nábřeží v Semilech Podmoklicích, při soutoku Olešky s Jizerou. Kulturní dům byl postavený v roce 1979 (kolaudace proběhla v roce 1980), hotel pak o sedm let později podle návrhu Stavoprojektu Liberec, který na něm pracoval pod vedením architekta Pavla Švancera od roku 1972. O výstavbu se zasloužil národní podnik Kolora a z větší části byl postavený brigádnicky v rámci akce „Z“. Areál s patrnými brutalistními tendencemi je vybudován na organickém půdorysu. Funkčně je rozdělen do čtyř částí (A, B, C, D). V části A byl umístěn kulturní sál, v části B v přízemí předsálí s občerstvením, v odděleném prostoru pak bylo umístěno zázemí pro kuchyni restaurace. V patře této části byla restaurace pro 86 osob a salónek pro 61 osob, tzv. bílá jídelna a bar s 24 místy. Byla zde také kuchyně propojená se zázemím v přízemí. Nákladní výtah a přístupové schodiště do restaurace se nacházejí v části C. Ta vznikla přestavbou dvoupodlažní závodní jídelny a tvoří přímé propojení mezi restaurací a hotelem (část D). V přízemí se nacházela závodní jídelna s kapacitou 120 míst, kuchyně, sklady a kanceláře. Směrem k části B byla hala se šatnou a sociálním zařízením pro společenský sál, která byla i v patře, kde ji doplňovaly kanceláře a klubovny. Konstrukčně se jedná o monolitický železobetonový skelet. V patrech je vyzdívaný plnými cihlami, z vnější části je nosná část budovy přizdívaná režným zdivem z vápenopískových cihel, fasáda je sendvičová, Příčky jsou vyzděné z křemelinových tvárnic Isostone. Vytápění celého areálu zajišťuje plynová kotelna v areálu podniku Kolora. Pětipodlažní hotel obsahuje celkem 35 pokojových jednotek, z toho 10 jednolůžkových, 16 dvoulůžkových, 5 třílůžkových a 3 apartmá, recepci a telefonní ústřednu. Přístup do pokojů je z centrální chodby. Funkčně je hotel propojen s kulturním domem, v němž jsou situovány restaurační provozy. V čele hotelové části je v prvním patře situován byl správce o velikosti 2+1, přístupný samostatným schodištěm. Prostorově poměrně velkorysé apartmány se nacházejí rovněž v čele budovy. V celém areálu jsou atypické, dřevěné okenní výplně se skly Elektrofloat (sklo, na povrchu opatřené tenkou vrstvou kovů), podtrhující jeho nevšední architektonické řešení. Interiér kulturního domu dále výrazně dotvářela umělecká díla, dodnes dochovaná. Tapisérie je od Ludmily Hromkové-Křečanové (1933-1988) a opona se stříkanými obrazci od Vladimíra Křečana (*1931). Čelní fasádu pak zdobí kovová plastika Přadlena (místními zvaná „Špona“) z nerezu od Blanky Nepasické (*1938).