kostel sv. Ducha

Orientovaný kostel je situován u hrany komunikace na úzké stavební parcele vymezené ostře zaříznutým údolím na nerovném terénu vyrovnávaným mírně zešikmeným soklem s profilovanou horní římsou. Jde o jednolodní kostel s neodsazeným, nepravidelně polygonálně zakončeným presbytářem. Západní průčelí kostela se přimyká k objektu bývalého špitálu (dnes obytného domu čp. 125, s nímž tvoří jednotný stavební celek). Je postaven z lomového omítaného zdiva opatřeného novodobým monochromním světle okrovým nátěrem. Obvodový plášť kostela vyrůstající z lehce předstupujícího soklu je hladký, po jižní straně členěný jednou odstupňovanými opěráky vyrůstajícími ze zešikmených podstavců, které jsou ukončené zešikmenými stříškami prolomenými v čele trojúhelnými štítky lemovanými plasticky profilovanou římsou. Jižní průčelí je mezi opěráky členěno jednou okenní osou s vysokým ostře hrotitým okenním otvorem se zešikmeným parapetem a hlubokými, oboustranně rozevřenými špaletami s oboustranně vyžlabeným kameným prutem po obvodu a uprostřed s ukončením oblými jeptiškami, prostor záklenků vyplňují individuálně koncipované kruhové kružby; v první ose od západu prázdná, ve druhé s trojlistem, ve třetí s dvojicí rotujících jeptiškových plaménků, ve čtvrté jeptiškou a v páté čtyřlistem. Po severovýchodní závěru je slepý zkrácený hrotitý otvor členěný shodně s ostatními okny s kružbou vyplněnou čtyřlistem. Pod zkrácený okenní otvor v první levé ose je situován portál hlavního vstupu. Portál s hlubokými široce rozevřenými špaletami vyrůstá z hladkých dvakrát prolomených stojek, z nichž vyrůstá profilace mírně hrotitého záklenku s profilací vytvořenou střídáním výžlabků a prutů. Do vstupního otvoru jsou vsazeny dvoukřídlé svlakové dveře s čelní stranou z diagonálně kladených, kovanými hřeby přibíjených fošen s eklektickým štítkem s klikou a tepanou pozdně barokní, mřížkovým a rokajovým dekorem zdobenou přítuhou s tordovanou rukojetí. Přístup k portálu umožňuje vysoká podesta s jednoramenným, z boku přiloženým přístupovým schodištěm, jehož zábradlí tvoří pískovcové sloupky a torza kružbových výplní (další torza kružeb uložena v interiéru). Kostel kryje sedlová střecha s valbovým u končením nad závěrem presbytáře, krytá eternitovými čtvercovými šablonami; hřeben střechy je orientován od západu k východu. Na rozhraní sedlové střechy a valeb je osazena polygonální štíhlá, červeně natřeným plechem pokrytá sanktusová vížka ukončená jehlancovitě s novogotickou kytkou, z níž vyrůstá jednoduchý kříž.