Velká síňová mešní kaple sv. Antonína Paduánského se nachází na pohledově významném místě v centru Artolče u silnice procházející vesnicí. Stavba má statut kaple, svým charakterem však připomíná kostel. V 2. polovině 19. století vznikaly v německých vesnicích na Jindřichohradecku v souvislosti s rozvojem vesnic a potřebou větší dosažitelnosti duchovní služby četné velké návesní kaple, které měly často charakter menších kostelů a pravidelně se v nich konaly bohoslužby na rozdíl od malých návesních kaplí určených především pro příležitostné pobožnosti. Kaple s obdélnou lodí a pětibokým závěrem a s hranolovou věží nad západním průčelím a sakristií na severozápadě je zděná, zdivo kamenné v kombinaci s cihelnými částmi, omítaná. Věž je zastřešena nízkou (dříve vyšší) jehlancovou střechou krytou bonským šindelem; sedlová střecha nad lodí a zvalbená střecha nad pětibokým presbytářem je kryta starší červenou drážkovou krytinou (původně byla kryta taškami bobrovkami). Fasády kaple včetně pater věže jsou členěny obloučkovým vlysem a lisenami a po obvodu kaple obíhá sokl z žulových tesaných desek. Kaple i věž je osvětlována polokruhově uzavřenými okny s hladkými šambránami kopírujícími tvar oken s vrcholovým klenákem; okenní otvory jsou osazeny původními dřevěnými okenními výplněmi, okna ve věži byla opatřena sešlými žaluziovými dřevěnými výplněmi, které jsou v současnosti odstraněny. Na západním průčelí je situován hlavní vstup v polokruhově uzavřeném portálu s hladkým z omítky vytaženým orámováním s vrcholovým klenákem, nad nímž je vsazena žulová tabulka s reliéfní tesanou datací 1891 a nad ní v ose je umístěno kruhové okénko. Ve vstupu se nalézají původní dvoukřídlé dveře s kazetovými výplněmi a oddělenou nadpražní polokruhovou částí dělenou paprsky. Korunní římsa věže je na všech stranách uprostřed přerušena a vybíhá do polokruhového oblouku nad kruhovým otvorem pro ciferník věžních hodin (ciferníky v současnosti na věži nejsou, na půdě je však uložen původní hodinový stroj). Po stranách hlavního vstupu na západním průčelí jsou situovány dvě polokruhovým obloukem uzavřené niky lemované shodným plastickým rámcem jako okna, dno obou nik je kryto plechem. V nikách jsou umístěny na žulových tesaných hranolových soklech s profilovanými římsami patinované štukové plastiky světců - v nice vlevo sv. Jana Nepomuckého (sokl 44 x 39 x 39 cm, plastika v. 125 cm včetně nízké podstavy 9 x 34 x 30 cm; obě ruce světce chybí od zápěstí, praskliny na těle, světec v obvyklém kanovnickém oděvu s hlavou pokrytou biretem lehce nakloněnou k pravé tělesné straně a zbytkem palmové ratolesti u levé ruky, hlava bez svatozáře) a v nice vpravo plastika sv. Floriána (sokl 44 x 42 x 40 cm; v. plastiky 140 cm včetně praporce a nízké podstavy 6 x 38 x 28 cm, světec v obvyklém oděvu římského vojáka s praporcem u levé tělesné strany, vědrem v pravé ruce a hořícím domkem 25 x 11 x 18 cm u pravé nohy, na domku praskliny). Sv. Jan Nepomucký v severním výklenku hlavní fasády má sokl o rozměrech 44 x 39 x 39 cm, plastika v. 125 cm včetně nízké podstavy 9 x 34 x 30 cm; obě ruce světce chybí od zápěstí, praskliny na těle, světec v obvyklém kanovnickém oděvu s hlavou pokrytou biretem lehce nakloněnou k pravé tělesné straně a zbytkem palmové ratolesti u levé ruky, hlava bez svatozáře. Sv. Florián v jižním výklenku má sokl o rozměrech 44 x 42 x 40 cm; v. plastiky 140 cm včetně praporce a nízké podstavy 6 x 38 x 28 cm, světec v obvyklém oděvu římského vojáka s praporcem u levé tělesné strany, vědrem v pravé ruce a hořícím domkem 25 x 11 x 18 cm u pravé nohy, na domku praskliny.