Paleolitický areál Dolní Věstonice – Pavlov se řadí mezi nejvýznamnější archeologické celky ve světovém měřítku. V rámci Evropy je jedinečný svou komplexností a stavem zachování, nejblíže srovnatelné jsou do určité míry lokality v Rusku, např. Kostěnki. Výzkum paleolitických lokalit je zdrojem poznání mnoha vědeckých oborů současně (archeologie, geologie a paleontologie kvartéru, antropologie, vývoje životního prostředí a klimatu). Aby tento zdroj zůstal zachován i pro budoucnost, dává dnešní věda přednost ochraně archeologický lokalit před jejich vytěžením. Na území areálu archeologický výzkum prokázal neobyčejně intenzivní a hustou koncentraci paleolitických sídlišť, danou dlouhodobým osídlením paleolitického člověka, s celou řadou unikátních kulturních fenoménů. Vedle stop sídelních a loveckých aktivit (obydlí, ohniště, skládka mamutích kostí) jde především o projevy duchovního života (rituální pohřby, umění) i zatím nejstarší doklady výrobních technologií (vypalování hlíny, textil). Unikátní a světoznámá lovecká sídliště se dochovala díky konzervování pod překryvem pleistocénní spraše. Tento ochranný pokryv je nerovnoměrný, vzhledem k uložení na svahu nabývá místy několikametrové mocnosti, místy vycházejí kulturní vrstvy na povrch. Hranice tří vybraných lokalit – Pavlov I a II – jsou určeny jednak dosavadními archeologickými průzkumy (terénní výzkumy a sondy), jednak geologickou vrstvou konzervující spraše, jež se dochovala díky specifickým přírodním podmínkám daného místa. Obojí zaručuje dochovanou kulturní vrstvu s dalšími dochovanými stopami osídlení. Lokalita Pavlov I, na níž probíhal archeologický výzkum v letech 1952-1972, byla vymezena jako čtyřúhelník, daný v souřadnicích S-JTSK. Lokalita leží ve svahu a je překryta spraší, jejíž mocnost v jihozápadní, dosud neprokopané části přesahuje 3 m. Naopak v severovýchodní části je sprašový pokryv minimální. Jde o lokalitu s velkou četností nálezů, od začátku 90. let probíhá v Archeologickém ústavu AV ČR systematické zpracování výsledků průzkumů z let 1952-1972. Zatím byly vydány 3 svazky z plánovaných 4: výzkum 1952-1953 (1994), Severozápad (1997) a Jihovýchod (2005). Tyto publikace uvádějí nejen množství nálezů, nýbrž i zákresy vymezení rozsahu sond B. Klímy. Ze zákresů jednoznačně vyplývá, že lokalita nebyla prokopána kompletně, značná část lokality je dosud neporušena a nevytěžena. K nejvýznamnějším archeologickým nálezům z této lokality patří otisk textilních struktur na keramických hrudkách na světě.