Sochu tvoří sokl a vlastní socha světce. Sokl má nízký dvoustupňový podstavec, jehož horní stupeň je o něco vyšší a zároveň užší, než dolní. Vlastní sokl je užší, než podstavec. Dole je čtvercová základna, na kterou navazuje konvex-konkávní přechod v hlavní část soklu. Ta má všechny čtyři stěny zdobené reliéfy, umístěnými v zrcadle. Obdélné zrcadlo má nahoře i dole dovnitř vybrané rohy (nahoře mírněji), střed horní části se zvedá do půlkruhu. Zrcadlo má dvojité plastické orámování. Na přední stěně soklu se v zrcadle nachází reliéf polopostavy madony. Panna Marie je oblečená do šatů s dlouhými řasnatými rukávy a hranatým výstřihem a dále v plášť, splývající přes její levou paži. Plášť je pod pažemi vzdutý, má ohrnutý okraj. Na hlavě má Marie roušku, zčásti zakrývající vlasy– viditelné jsou vlnité prameny, směřující vně levé Mariiny ruky. Panna Marie drží oběma rukama Ježíška na pravé straně svého těla – pravá ruka Ježíška přidržuje v pase, levá podpírá chlapcovy hýždě. Ježíšek je zobrazen z profilu, sedící, levá paže je ohnutá v lokti - ruka přidržuje matčinu bradu (?). Obličej, dnes značně poškozený, je obrácen k pozorovateli. Mariina hlava je nakloněna k Ježíškovi, oba mají za hlavami paprsčitou svatozář. Na pravé boční stěně soklu je reliéf sv. Václava. Jde o polopostavu světce, zobrazenou čelně. Sv. Václav je oblečen do zbroje římského vojáka a kožešinové pláštěnky, přes kterou přesahuje límec. Pláštěnka zakrývá obě paže po loket. Levá paže je ohnutá v lokti nad úrovní pasu, ruka drží palmovou ratolest. Dlouhá ratolest má mírně rozevláté listy a silný stonek. Také pravá paže je ohnutá v lokti před tělem, je lehce pozdvižená a ruka drží žerď praporce. Ten je zavinutý, směřuje dozadu. Světec má vlnité vlasy, splývající na záda, patrně měl plnovous (obličej je poškozený). Na hlavě, mírně vychýlené k pravému rameni, je knížecí čepice. Na zadní stěně soklu je reliéf v současné době značně poškozený - starší evidenční list uvádí, že jde o sv. Máří Magdalénu. Torzo reliéfu znázorňuje klečící (?) polopostavu, v oděvu s dlouhými rukávy (?), zobrazenou čelně. Pravá paže je ohnutá v lokti nad pasem, levá paže vede podél těla – ruka chybí. Hlava je mírně nakloněna k pravému rameni. Na levé boční stěně soklu se nachází reliéf sv. Antonína Paduánského. Jde o polopostavu čelně stojícího světce s esovitě prohnutou postavou a v kontrapostu pravé nohy. Antonín je oblečen do řádového roucha, opásaného cingulem - na levém boku má zavěšený růženec. Pod hábitem, splývajícím ve svislých záhybech, se rýsuje uvolněné pravé koleno. Pravá paže je natažená lehce od těla, ruka drží dlouhou lilii. Levá paže je ohnutá v lokti, ruka podpírá sedícího Ježíška. Antonín má hlavu nakloněnou k levému rameni, hledí na Ježíška (obličej je již nezřetelný). Ježíšek je zobrazen z poloprofilu, pravou paži má ovinutou kolem světcova krku, levá paže je u těla (dnes špatně zřetelná). Ježíšek má kolem hlavy paprsčitou svatozář (z vidlicovitých dvojic paprsků). Část soklu s reliéfy je ukončená zaoblenou římsou. Sokl vrcholí přesahující hlavní římsou, která se směrem vzhůru rozšiřuje. Uprostřed každé stěny soklu je římsa vzdutá, na přední stěně je ve vzniklém oblouku reliéfní rostlinný motiv (na každé straně s čtyřmi listy směřujícími mírně dolů, uprostřed se stonkem (?), na který snad navazoval květ). Vlastní socha sv. Floriána má členitý sokl s deskovitým základem, zužujícím se konvex-konkávním přechodem a mírně přesahující oblou horní římsou. Světec stojí na deskovém podstavci, který vzadu vpravo (stojíc čelem k soše) přechází v hořící dům. Florián stojí s nakročenou levou nohou, spočívající na mírně vyvýšené části podstavce. Zatímco dolní část těla je v pozici en face, horní část je esovitě prohnutá a lehce natočená k levému světcovu boku – hlava je již téměř z profilu. Sv. Florián je oblečen do zbroje římského vojáka. Tunika s širokými rukávy po loket má hranatý výstřih s ozdobným lemem, dole sahá nad kolena. Dolní okraj tuniky tvoří husté třásně. Pancíř, kryjící ramena a trup až do slabin, má vpředu v pase a na ramenou zdobný plastický rostlinný motiv, pod dolním okrajem pancíře jsou viditelné široké zaoblené cípy spodního oděvu. Světec má na nohou řemínkové sandály, upnuté na řasnaté podvazky. Na hlavě je přilba s chocholem, jejíž pláty chrání i uši a týl. Záda kryje dlouhý plášť s esovitě stočenými svislými záhyby, u pravého Floriánova boku lehce vzdutý. Světec má široce otevřené oči, nad horním rtem je knír, směřující šikmo dolů dosti daleko do tváře. Levá paže je zdvižená, ruka zepředu objímá žerď praporu, umístěného vedle Floriánova levého boku (dolní část žerdi chybí). Bohatá látka praporu vzadu splývá na horní část pláště. Pravá paže je nad úrovní pasu ohnutá v lokti, ruka drží džber, z něhož se lije voda na hořící dům. Džber je dřevěný, nahoře a dole spojený obručí, je nakloněný do téměř vodorovné polohy. Světec ho drží za vzadu umístěné ploché držadlo. Široký proud vody plynule přechází ve vysoko šlehající husté plameny. Hořící dům je vysoký a úzký – věžovitého typu. Má dvě podlaží, oddělená římsou. V přední stěně je v každém podlaží otvor v ostění s ušima (v patře je otvor oproti přízemnímu posunut více vnějším směrem), v pravé boční a zadní stěně je pak otvor – bez ostění - pouze v patře (v zadní stěně je okno celé, v boční stěně – kde je otvor umístěn výše - je ho pouze dolní část a otvorem šlehají ven plameny).