Jde o torzo středověkého hradu s pouze nepatrnými zbytky zdiva. Území bývalého hradu má trojdílnou dispozici – s dvěma předhradími, ležícími na severní straně před jádrem. První předhradí mělo obrannou funkci – je oddělené příkopem, vysekaným ve skále. Na východní straně se na příkop napojuje val, který pokračuje přes celou východní část hradu. Jakékoliv zbytky opevnění nebo jiných staveb nejsou na ploše předhradí patrné. Na první předhradí navazuje druhé – obehnané na čelní a bočních stranách poměrně mělkým příkopem a navazujícím valem. Val se na severní straně napojuje na první předhradí, na jihu pak vede do svahů čelní strany hradního jádra. Ani na území druhého předhradí nejsou zjevné žádné stopy po jakýchkoliv stavbách. Hradní jádro má bergfritovou dispozici, tvořenou v čele situovanou útočištnou věží, obklopenou hradbou, a palácem na jižní straně – na nejvíce chráněném místě ostrožny. Z hradního jádra se dochovaly nepatrné nadzemní zbytky zdiva. Z věže zůstalo torzo tvaru mohyly v podobě litého jádra – až na dva fragmenty vnějšího líce (současná podoba torza věže vznikla v první polovině 20. století, kdy došlo k jeho zvýšení použitím volně ležícího kamení). Těleso věže smyčkovitě obíhá zbytek plášťové zdi, dnes tvořený valovitým útvarem. Ve východní části čela jádra se nacházejí dva malé fragmenty líce zdi – pravděpodobně související s konstrukcí zaniklé brány. Mezi věží a palácem leželo dlouhé úzké nádvoří, v jehož východní části se dochoval do skály zasekaný objekt obdélného půdorysu. Z paláce zbyly pouze valovité útvary s ojedinělými zbytky líců zdí.