Statui tvoří sokl, stojící na novém dvoudílném betonovém fundamentu a vlastní dvojsocha sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého. Mohutný a vysoký čtyřstěnný sokl má přední a zadní stranu širší, provedenou na způsob dvou „sdružených“ soklů - střed je užší a předstupuje. V dolní části soklu je dvoudílný podstavec. Na přední stěně (strana se sochou sv. Jana Nepomuckého) je na horním dílu nápis: „HONORI ET VENERATIONISS“. Následuje zužující se konvex-konkávní přechod v hlavní část soklu. Širší dolní část je mírně vypouklá, zdobená plastickým motivem čabraky. Užší část soklu má na předstupující stěně obdélné pole s dovnitř vykrojenými rohy a s obloukovitým vybráním také uprostřed horní a dolní strany – zde je ozdoba ve tvaru listů. V poli se nachází nápis: „S./IOANNI/PATRONO/SVODICAVIT/THOMASHIINKA IN/XIVVILLIS“. Sokl ukončuje dvojdílná římsa – mírně předstupující dolní část je bohatě profilovaná, značně přesahující horní je uprostřed vzdutá do oblouku. Pod vrcholem oblouku je na dolní římse umístěná rozeklaná kartuše, zdobená na okrajích rozvilinami a nahoře ještě dvěma volutami. V kartuši je reliéf jazyka sv. Jana Nepomuckého (špička jazyka směřuje vzhůru); jazyk spočívá na obláčcích, kolem něj je dvojitá svatozář – vnitřní z pěti pěticípých hvězd a vnější paprsčitá. Obě boční stěny soklu jsou shodné – stejného tvaru jako přední a zadní, avšak užší. I zde je v dolní části motiv čabraky. Hlavní část boční stěny soklu vyplňuje obdélné zrcadlo s dovnitř vykrojenými rohy, v němž je voluta – nahoře sahá až pod římsu, dole je ukončená rostlinným střapcem. Na pravé boční straně (stojíc čelem k soše sv. Jana Nepomuckého) je na soklu – podobně jako na přední stěně – nápis: „I IIS DVOBV STATVA“. Také zde sokl ukončují římsy, ve středu však chybí obloukovité vzdutí. Zadní stěna soklu je obdobou strany přední – dole je nápis: „HAEC ERECTA EST“. Výzdoba stěny je stejná, jako u přední, s drobnými odchylkami v detailech. V zrcadlovém poli se nachází nápis: „SVSCIPE/S. ANTONI/QVOD/TVOHONORI ABHINKA/EXSTRVCTVM/EST“. V kartuši s jazykem je místo hvězdičkové svatozáře kolem jazyka nápis: „BENEDICTAE … (zbytek je nečitelný). Na přední straně soklu je na pravé straně horní římsy (z hlediska pozorovatele) umístěna socha andílka – klečící dětská postava, až na bederní roušku nahá. Andílek má kučeravé krátké vlasy, hledí doprava vzhůru, k sv. Janu Nepomuckému. Na prsou má sepjaté ruce, pravá ruka je přeložena přes levou. Na zádech jsou dvě malá křidélka, z nichž levé je skoro celé uražené. Socha sv. Jana Nepomuckého má vlastní podstavec, který je - stejně jako u soklu - „sdružený“. Tvoří ho dvě oblé římsy a mezi nimi konkávní střední část. Světec stojí na neurčitém terénu, v kontrapostu pravé nohy. Jeho roucho splývá v mírných svislých záhybech, u levé nohy je vzduté. Pod šatem se rýsují nohy, viditelná je špička pravé boty. Horní šat má dole krajkový lem, pláštěnka, zavázaná u krku na stužku, zakrývá obě světcovy paže. V rukou Jan drží krucifix – má ho opřený o levou paži a levou dlaní ho přidržuje, v pravé dlani spočívá dolní konec kříže. Mezi ukazováčkem a prostředníčkem pravé ruky drží světec ještě palmovou ratolest. Jan Nepomucký má kratší plnovous, polodlouhé vlnité vlasy, na hlavě biret. Hledí na kříž – doleva dolů. Socha sv. Antonína Paduánského se se svým protějškem dotýká nohama a zády. Podstavec je stejný jako u sochy sv. Jana Nepomuckého. Antonín stojí v kontrapostu levé nohy, je oděn v hábit, členěný na mírné záhyby a přepásaný cingulem, které splývá podél jeho pravé nohy až na zem. Vedle cingula (směrem k boku) je zavěšen růženec s medailónem. Světec chová v obou rukou malého nahého Ježíška, drží ho na roušce - na pravé straně svého těla. Rouška vede mezi Ježíškovýma nohama a kolem jeho zad. Ježíšek má krátké kučeravé vlasy, se světcem na sebe vzájemně hledí. Ježíšek Antonína drží pravou rukou kolem krku. Světec má v levé ruce stonek lile s dvěma květy a dvěma poupaty.