Kostel je roubená stavba na obdélném půdorysu s nižším a užším trojboce zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií na severovýchodě a s předsíní na jižní straně lodi. Celý kostel je postaven na zděném omítnutém soklu, jehož výška kopíruje terén. Roubená konstrukce kostela je v exteriéru zakryta bedněním ze svisle kladených prken se spoji, krytými lištami. Výrazným vodorovným členícím prvkem jsou dřevěné římsy: nad soklem ohraničuje bedněné plochy římsa z poměrně širokého prkna a zhruba ve dvou třetinách výšky fasád je pak římsa druhá, tvořená užším prknem, nahoře doplněným předstupující římsičkou. Západní průčelí kostela je dvouosé, obě okna jsou symetricky umístěna nad horní vodorovnou římsou. Dřevěná okna menších rozměrů jsou ve špaletě, mají obdélný tvar se segmentově zakončenou horní částí. Jsou dvoukřídlá, každé křídlo je rozděleno vodorovnou příčlí na poloviny. Okna chrání novodobá vnější mříž s motivem stylizované svatozáře či monstrance (?) a ještě jsou zde vnější okenice, jejichž rám vyplňují vodorovně kladená prkénka. Jižní průčelí lodi je čtyřosé. V ose první zleva se nachází vstup do kostela s dřevěným zádveřím. Dveře jsou dřevěné dvoukřídlé, rámové konstrukce, obě křídla mají dvě na výšku orientované obdélné výplně (dolní je nižší). Zádveří tvoří dvě boční stěny, přední je dole volná, nahoře se zvedá v trojúhelný štít. Prkna štítu jsou v dolní části tvarována tak, že společně vytvářejí segmentový oblouk s rovným středem hořejška. Zádveří má sedlovou střechu, krytou šindelem (původně zde byla větší zděná předsíň, ta však po přesunu kostela nebyla obnovena a její funkci převzalo menší nové zádveří). Všechny tři zbývající osy jižní fasády vyplňují okna, která jsou o něco větší obdobou oken západního průčelí. Na rozdíl od nich mají poměrně široký poutec, který odděluje horní část, rozdělenou svisle na poloviny. Mezi okenními osami (tj. mezi okny v ose první a druhé zprava a mezi okny v ose druhé a třetí zprava) se na fasádě nachází kleština, zpevňující roubenou konstrukci. Na loď se na východě napojuje presbytář s trojbokým závěrem. Presbytář je výrazně užší a nižší než loď, jejíž východní stěna je bez otvorů. Východní průčelí lodi zakončuje trojúhelný štít, do něhož je zasazena střecha presbytáře. Štít kryje opět bednění, dole ho od stěny lodi odděluje okapová stříška, krytá dvěma řadami šindelů. Presbytář má v jižní a severní stěně stejné okno, jako je na jižní straně lodi, závěr je bez otvorů. Na severní straně kostela se nachází poměrně velká sakristie, krytá pultovou střechou - protaženou ze střechy lodi. Střecha sakristie tak vytváří na východní a západní straně trojúhelné štíty, kryté stejným bedněním, jako celý kostel. Dole jsou tyto štíty odděleny od stěn sakristie vodorovnou římsou (tato římsa je níže, než podobná římsa, obíhající v dvoutřetinové výšce celý kostel). Ve východní stěně sakristie se nachází stejné okno, jako v lodi i presbytáři, severní fasáda je bez otvorů. V západní stěně jsou okna dvě, umístěná blízko vedle sebe – jde o něco menší obdobu oken západního průčelí lodi (tj. o nejmenší okna z celého kostela). Severní průčelí lodi je dvouosé, se stejnými okny jako na jižní straně lodi; mezi okny je opět zpevňující kleština. Loď má sedlovou střechu s valbou na západě, s námětkem, krytinou je dvojitý dřevěný šindel. Štít na východní straně lodi kryje stejné bednění, jako celý kostel. V hřebeni střechy lodi – blízko napojení presbytáře – se nachází osmistěnná zvonička, opět bedněná. V západní, jižní, východní a severní stěně zvoničky se nachází dřevěné žaluziové okno – úzké obdélné, nahoře ukončené segmentem, vyplněné dřevěnými lamelami. Zvoničku člení vodorovná římsička, probíhající ve výšce dolního okraje oken. Stěny ukončuje hlavní římsa, střecha zvoničky je cibulovitá, ukončená jehlou s křížkem. Presbytář má sedlovou střechu s půljehlancem nad závěrem, krytinou je opět šindel.