zřícenina hradu Ronovec

Hrad byl založen kolem poloviny 13. století Smilem z Lichtemburka, který zde vydal roku 1262 jednu ze svých listin. Jeho potomci ho roku 1345 směnili s Janem Lucemburským za hrad Poděbrady. Král dal hrad pánům z Lipé. Od nich ho roku 1362 získal lénem Ješek ze Zlíchova, popřípadě z Tetína, předek Andělů z Ronovce, pak ho drželi jeho synové Jan a Petr z Ronovce, kteří ho museli někdy na počátku 15. století opustit. Hrad zpustl neznámo, kdy v průběhu 15. století či na počátku 16. století, centrum panství se přesunulo na tvrz v Dolní Krupé, nynější zámek. Na zřícenině hradu probíhal v letech 1957-1979 amatérský výzkum „Vlastivědného kroužku pro Ronovec a okolí“ vedený Josefem Čapkem, při kterém bylo vyzdviženo téměř 19 000 ks nálezů uložených dnes v muzeu v Dolní Krupé. Dispozice hradu byla dvojdílná. Skládal se z předhradí opevněného příkopem a valem. Za dalším valem se nachází čtverhranné jádro obíhané parkánem, který je nejlépe zachován na severní straně. Tam se nacházela i hranolová budova brány. Nástup do hradu vedl patrně z náspu před jeho čelem, který býval patrně i obezděný, jak napovídá téměř kolmý vnější svah. Jádro hradu bylo obklopeno téměř 2 metry silnou zdí. Hlavní obytnou budovou byl zřejmě od počátku palác v chráněném severovýchodním nároží. Z něho je patrná krajní místnost – suterén či polosuterén vedle brány se zachovanými okénky a vstupem s jednoduchou částí ostění. Palác mohl být až tříprostorový. Na jižní straně byla objevena zahloubená stavba s doklady falešného mincování.