Kostel je situován v centru města, v jeho nejstarší části. Jedná se o orientovaný chrám s hlavním vstupem v západním průčelí ústřední lodě a s bočním vstupem neogotickou předsíní na jižní straně. Chrám je tvořen halovým trojlodím, jehož hlavní loď má dvojnásobnou šířku než lodě boční, a dlouhým, pravoúhle ukončeným presbytářem. Presbytář sestává ze dvou různě velkých, téměř čtvercových polí, završených šestidílnou žebrovou klenbou s hruškovitou profilací žeber, a pravoúhlého šestipaprskového závěru, jehož rohy vyplňují trojpaprsky, které pravoúhlý závěr převádějí na polygonální. Dvě východní klenební travé pocházejí z doby biskupa Jana Volka (jeho malový znak z počátku 19. století je umístěn na druhém svorníku), třetí nejzápadnější travé je z doby Stanislava Thurza (jeho erb se nachází na svorníku). Žebra se protínají v kruhových svornících a vyrůstají ze svazkových přípor, které se sbíhají podél stěn kněžiště na podokenní římsu. Zvenčí klenbu podpírají lichoběžníkové opěráky. Prostor kněžiště je osvětlován vysokými okny (čtyři na každé straně) s lomenými oblouky, z nichž jedno je proraženo ve stěně závěru a ostatní v obou bočních stěnách. Kružby oken jsou tvořeny trojlisty a čtyřlisty hruškovité profilace. Do rohů mezi presbytářem a trojlodím jsou vloženy dvě pětietážové hranolové věže, jejichž zvonicové patro je oktogonální a završeno je stanovou střechou ve tvaru osmibokého jehlanu. K presbytáři na severní straně přiléhají dvě sakristie. Východní (kanovnická) je založena na čtvercovém půdoryse a završena je klášterní klenbou s koutovými výšečemi. Klenbu pokrývá systém žeber, která sestává z původních raně gotických žeber a štukových žeber z konce 16. století, která uprostřed klenby vytváří hvězdici s pravoúhlým zrcadlem. Obojí žebra jsou sjednocena malovaným kvádrováním. Západní (vikářská) sakristie má síťovou žebrovou klenbu parléřovského typu. Z vikářské sakristie do kanovnické vede bohatě zdobený edikulový portál s iónskými polosloupy, který je datován nápisem na postamentu jednoho polosloupu do roku 1582. Trojlodí sestává z pěti travé, zakončených prostou křížovou klenbou (z 80. let 16. století) s klínovými, dvakrát vyžlabenými žebry, která spočívají na pilířích čtvercového půdorysu s vyžlábnutými hranami. Při obvodových stěnách žebra dosedají na starší jehlancové a římsové konzoly a na pilířích na jehlancovité konzolky. V hlavní lodi se žebra protínají v kruhových svornících, které v bočních lodích chybějí. Na svornících jsou namalovány znaky erby olomouckých biskupů a proboštů. Plochy pilířů jsou (nejspíše od obnovy chrámu za Stanislava Pavlovského) pokryty malovaným bílým kvádrováním. Zvenku je klenba trojlodí také podpírána lichoběžníkovými pilíři. Prostor trojlodí je osvětlován vysokými lomenými okny (čtyři na každé straně) s plaménkovými kružbami. Hlavní vstup do chrámu je prolomen na ose západního průčelí a tvoří jej portál se sešikmeným profilovaným lomeným ostěním. Nad portálem je osazena litinová pamětní deska, která připomíná obnovu chrámu po požáru roku 1836. Kordonová římsa, která člení průčelí presbytáře i trojlodí, se nad portálem pravoúhle zalamuje. V ose nad portálem je prolomena rozeta, která po roce 1836 nahradila původní vysoké lomené okno, jež je ve zdivu dodnes patrné. Ústřední osu lemují dva opěráky, k jižnímu z nichž přiléhá drobná válcovitá vížka se šnekovým schodištěm na kůr a na půdu. Nad spodní etáží je vyzdvižen trojúhelníkový štít, do jehož tympanonu jsou vepsány slepé arkády, završené jeptiškami. Loď je završena stanovou střechou. K severnímu průčelí lodi přiléhá v šířce třetího až pátého pole přízemní pseudogotická křestní (”chórová”) kaple, vyzdvižená na půdoryse protáhlého obdélníka s polygonálním závěrem na západní straně. Vedle kaple směrem na východ se nachází kaple Bolesné Panny Marie. Ta je založena na půdoryse kruhu a je přístupná z interiéru monumentálním portálem, jenž se otevírá do prostoru (od východu) druhého travé severní boční lodě. Nápisem na portálu je zřízení kaple datováno do roku 1730. Na klenbě kaple se nachází freska Hold svatých a světic Královně nebes a zdi kaple jsou obloženy umělým mramorem. V interiéru presbytáře se na evangelijní straně při závěru presbytáře nachází výklenek s lomeným obloukem, který je pozůstatkem původního vstupu do kanovnické sakristie. Naproti němu je situován také zazděný vstup do pseudogotické křestní kaple. Při západní části presbytáře jsou symetricky naproti sobě prolomeny vstupy do podvěží. Na stěnách presbytáře se dochovaly fragmenty renesančních nástěnných maleb. V jižní boční lodi kostela se nachází renesanční portál, který vede do pozdější vstupní předsíně. Materiál: lomové a smíšené zdivo; portál mezi sakristiemi, žebra: kámen (pískovec) Krytina: věže a střecha presbytáře: měděný plech; nad lodí a nad kaplí Bolestné Panny Marie: plech natřený červenou barvou