Socha stojí na dvou kamenných stupních – dolní je širší a vyšší, horní užší a nižší. Oba stupně mají přední a zadní stranu mírně konkávní, rohy jsou zubovitě vybrané. Sochu tvoří sokl a vlastní sousoší Ukřižování. Sokl má poměrně vysoký podstavec, na přední a zadní straně s předstupující střední částí. Směrem nahoru se podstavec dvakrát zužuje, následuje konvex-konkávní přechod a horní zaoblená římsička. Vlastní sokl má rovněž vpředu a vzadu předstupující střed, na bocích je mohutná voluta - větší závit má dole – směřuje ke středu – menší pak nahoře, směřující vně. Povrch boku voluty je opatřen kanelací. Na přední stěně soklu se v dolní polovině nachází vybrané orámované pole, nahoře oblé. V tomto poli je reliéf, znázorňující očistec. Zde jsou zpodobněny čtyři lidské postavy, stojící v šlehajících plamenech; postava levá a třetí zleva jsou vyšší. Na levé straně je muž, stojící z poloprofilu – z hlediska pozorovatele směřuje doprava. Pravá ruka, ohnutá dolů v lokti, spočívá u těla, levá – rovněž ohnutá – je vysoko zdvižená. Muž má polodlouhé vlnité vlasy, sčesané z čela. Postava druhá zleva je zobrazena čelně, oběma rukama se drží za hlavu (v oblasti uší, pod vlasy). Také osoba třetí zleva stojí en face, obě ruce, lehce v lokti ohnuté, jsou vysoko zdvižené (dlaně jsou otevřené směrem dopředu). Vlnité vlasy jsou sčesané z čela, na bradě je plnovous (?). Ústa naznačují mírný úsměv (?). Na pravé straně výjevu je muž, znázorněný z poloprofilu – z hlediska pozorovatele směřuje doprava. Obě ruce, ohnuté v lokti, jsou sepjaté (dlaně má zhruba v úrovni ramen). Muž má vlasy sčesané z čela a špičatý plnovous. Celé pozadí scény vyplňují další šlehající plameny (na starší fotografii je patrné, že před reliéfem byla mřížka s diagonální sítí - dnes chybí). Nad polem s očistcem se nachází symetrická kartuše čtyřlaločnatého tvaru - s okrajem, opatřeným četnými výžlabky. Kartuše je prázdná. Nad ní je umístěna reliéfní mušle, dole s ozdobným akantem. Vedle mušle je vyrytý letopočet – vlevo od ní „17“, vpravo pak „65“. Sokl ukončuje mohutná, bohatě profilovaná římsa, vpředu a vzadu se uprostřed – stejně jako stěna soklu – zvedá (zde je umístěna popsaná mušle). Ve středu horní římsy je plastická voluta. Zadní strana soklu je obdobou strany přední. V dolní části je zde vpadlé obdélné zrcadlo s dovnitř vybranými rohy, lemované páskou. V zrcadle se nachází reliéf sv. Antonína Paduánského. Světec je znázorněn v čelním postoji, oblečen do řádového roucha; pod oděvem je viditelná Antonínova pravá bota. Na pravé ruce, ohnuté v lokti, chová světec Ježíška, levou rukou ho přidržuje. Ježíšek drží Antonína za bradu. Nahoře výjev ukončují stylizovaná oblaka (reliéf je značně poškozen, takže mnohé partie již nejsou zřetelné). Nad tímto polem s reliéfem je kartuše, avšak jednoduššího tvaru, než vpředu. Je téměř obdélná, lemovaná akantem, rovněž prázdná. Nad kartuší je opět mušle, obdoba té přední. Na soklu je umístěno vlastní sousoší Ukřižování. Má poměrně vysoký podstavec, se značně předstupující střední částí - podstavec plynule navazuje na horní římsu soklu. Dolní část podstavce je bez výzdoby, na bocích se konkávně zužuje. Horní část má všechny úseky lemované plastickou páskou, na dolním kraji vždy s volutou. Uprostřed je reliéf čabraky se střapcem. Boční strany podstavce jsou užší obdobou strany přední – včetně výzdoby. Podstavec ukončuje profilovaná římsička. Sousoší Ukřižování dnes tvoří krucifix a socha P. Marie Bolestné. Krucifix je situován na střední části podstavce, socha P. Marie Bolestné na jeho levé straně – socha z pravé strany chybí. Kříž s ukřižovaným Kristem stojí na skalnatém terénu, u paty kříže leží lebka a hnát. Kristus má obě nohy přibité jedním hřebem - pravá je přeložena přes levou; kratší bederní rouška má cípy po obou stranách Kristova těla. Na hlavě, velmi mírně nakloněné k pravému rameni, spočívá trnová koruna, několik pramenů vlasů splývá přes Kristovo pravé rameno. V horní části kříže je tabulka (dnes bez nápisu). Krucifix má bohaté pozadí z obláčků, sledujících tvar kříže a vyplňujících veškerou plochu. Pozadí doplňují tři andílčí hlavičky, nacházející se z hlediska pozorovatele vlevo. První je zhruba v dolní čtvrtině, situována en face a šikmo – směřuje doprava. Andílek má výrazné rty, krátké vlasy jsou sčesané z čela. Levé andílkovo křídlo zčásti přechází přes svislé břevno kříže. Druhá andílčí hlavička je situována zhruba v úrovni Kristových holení. Je zobrazena čelně, lehce se naklání ke kříži. Andílek má výrazný nos, pootevřená ústa, vlasy opět z čela. Třetí andílek – velmi nezřetelný – je pod ramenem příčného břevna. Situovaný je podobně jako andílek dolní, detaily provedení již nejsou patrné. Nad levým ramenem příčného břevna (dle pozorovatele pravým) je zeměkoule (původně byl zřejmě nad krucifixem ještě Bůh Otec a Duch svatý – vytvářející tak společně Nejsvětější Trojici). Zadní stranu krucifixu tvoří dole terén, zbytek vyplňují mohutné obláčky. Na levé straně podstavce sousoší se nachází socha – pravděpodobně P. Marie Bolestné. Stojí na náznaku terénu, oblečená je do dlouhých šatů s dlouhými rukávy a do pláště – ten je od pasu směrem dolů rozhrnutý. Oděv je členěn do několika záhybů. Postava má sepnuté ruce – zhruba v úrovni pasu, prsty jsou propletené. Hlava chybí. Zadní strana sochy je poměrně jednoduchá, na chybějící hlavě byla zřejmě rouška, splývající po zádech. Poznámky: na soše jsou zbytky polychromie, zejména na reliéfu očistce a postavě P. Marie; na starším evidenčním listu je uváděno, že na sousoší byl nápis (přesnější lokalizace chybí) tohoto znění: „ Der römische Kaiser Josef II. kam uns allen zur grossen Freude den 20. Juni 1766 Jahr in dieses wilde Gebirge, sogar 1779 den 25. September Monat sich allhier wieder eingefunden hat. Zum zeitigen und ewigen Dank, shreibet dieses Anton Frank“ (= K velké radosti nás všech přijel 20. června 1766 do těchto divokých hor římský císař Josef II., dostavil se sem opět 25. září 1779. Z věčné vděčnosti toto píše Anton Frank).