Jde o volně stojící, symetricky pojednaný komplex staveb, skládající se ze dvou obytných domů a mezi nimi umístěné budovy s vybaveností pro obyvatele domu. Půdorys areálu tvoří zhruba písmeno „H“ se zalomenými částmi obytných budov, k němuž se napojuje ve středu kompozice tvaru písmene „T“. Obě obytné budovy mají jedno křídlo směřující k jihu a druhé vybíhající diagonálně k severozápadu, respektive severovýchodu. Dům čp. 1580 (západní obytná budova) tvoří dvě křídla. Severovýchodní průčelí severozápadního křídla (k parkovišti) je dvanáctipodlažní. V dolní části má nízký sokl, opatřený kachlíčky. Ve spodním podlaží se nachází chodba, na této straně v téměř celé výšce zasklená. Jde o deset polí skel, umístěných v železných rámech. Pole jsou oddělena širšími železnými sloupky a každé z nich je rozdělené svisle na poloviny a vodorovně na tři pásy (dolní a střední pás je zhruba stejně vysoký, horní je úzký). Střední pás je rozčleněn na celkem čtyři úseky, přičemž střední dvě tabule jsou otvíravé. Otevřít lze také horní část zasklení, a to vyklopením směrem dovnitř. Sklo je v dolním pásu mírně zmatněné, v ostatních dvou jsou skla čirá. Na pravé straně končí chodba jedenáctým polem, které je užší, než ostatní. Zde jsou ve střední části jednokřídlé dveře, zasklené poloprůhledným sklem. Železná konstrukce je natřena tmavší cihlově červenou barvou, stejně jako i v ostatních podlažích a v křídlech obytných domů. Od druhého nadzemního podlaží se pravidelně střídá poměrně nízký prosklený pás chodby a pás s okny do bytů. V prvním patře je chodba a stejně tak je tomu i v nejvyšším podlaží. Chodby jsou zasklené jen ve výšce okna, pás je rozdělen na celkem dvanáct polí, oddělených železným sloupkem, umístěným symetricky se sloupky v přízemí. Střední dvě pole jsou opět otvíravá - posuvná - mírně ustupují, zatímco krajní dvě pole jsou vždy v líci fasády. Všechny tabule zasklení chodeb jsou v dřevěných, hnědě natřených rámech. Na pravém konci chodby (nad vstupem) je pole o poloviční šířce, pouze s dvěma tabulemi. Na levé straně průčelí je v úrovni přízemí i prvního patra v šíři jedné osy přístavba vstupu do domu, která vlastní průčelí zakrývá. Podlaží s okny do bytů tvoří bloky o šíři vždy jednoho pole chodby, s patrnými svislými spárami. V šíři průčelí je oken vždy jedenáct, stejně jako polí chodby. Okna jsou dvoukřídlá dřevěná, posuvná. Na levé straně fasády se nachází prosklená schodišťová část s deseti viditelnými podlažími (díky zmíněné přístavbě vstupu). Jednotlivá podlaží jsou oddělena širším vodorovným železným pásem a zasklení je rozděleno obdobně, jako pole přízemní chodby. Vlevo se napojuje druhé křídlo, směřující na jižní stranu. Severozápadní průčelí severozápadního křídla (směrem k silnici) je úzké, prosté, bez otvorů, členěné pouze vodorovnými spárami. Podél průčelí vede jednoramenné schodiště, umožňující přístup k suterénu jihozápadního průčelí (od suterénu se terén zvedá a přechází v travnatou plochu před domem). Na této krátké boční straně se také nachází opěrná zeď, v horní části se třemi řadami kamenných bloků a s pravděpodobně betonovou dolní částí. Její přímý směr se směrem k parku oválně zalamuje. Na levé straně jihozápadního průčelí je úzká ustupující část, téměř celá vyplněná okny, osvětlujícími schodiště. Toto zasklení tvoří velké obdélné bloky – vždy šest řad kulatých zasklených otvorů po pěti, tj. celkem třicet kulatých okének ve dvanácti polích, oddělených širším pásem stěny. Jihozápadní průčelí křídla je tedy třináctipodlažní – oproti severovýchodnímu průčelí je tu navíc suterén, který ustupuje zhruba o polovinu hloubky. Vznikl zde tak zastřešený prostor (střechu tvoří podlaha přízemí), opatřený betonovým chodníkem. Suterén je obložen velkými hnědými kachlíky a v horní části prosklený okny, která se otevírají vyklápěním směrem dovnitř. Jde vždy o pás se čtyřmi na šířku orientovanými okny, oddělený od vedlejšího pole zdí o šířce jednoho kachlíku. Těchto polí s okny je v suterénu celkem deset. Přízemí je podepíráno ocelovou konstrukcí, odpovídající svým rytmem vždy jednomu poli s oknem a doplněnou příčnými železnými trámy. Ty začínají na kraji a jsou umístěny vždy ob jednu výše popsanou stojku. Počínaje přízemím je desetiosé průčelí rytmizováno jednotlivými podlažími – střídá se zde (zdola) podlaží s okny a podlaží s lodžiemi. Podlaží s okny tvoří líc a je zde vždy v každé ose jedno dřevěné dvoudílné, na šířku orientované okno s jedním posuvným křídlem. Podlaží s lodžiemi je souvislým pásem lodžií, které navazují jedna na druhou. Odděleny jsou neprůhledným sklem, vyplňujícím prostor mezi stěnou průčelí a traverzou, která je součástí nosné konstrukce a zároveň – spolu se spárami v podlažích s okny - také výrazným svislým členícím prvkem této fasády. Na lodžii vede dvoukřídlé, dovnitř otvíravé okno a dvoukřídlé prosklené dveře, obojí v dřevěných rámech a s úzkou nečleněnou, na šířku orientovanou horní částí. Na obou vnějších stranách průčelí je vždy okno. Jednotlivé byty spolu sousedí buď jen okny nebo jen dveřmi do lodžií – je zde tedy střídavý rytmus. Okna jsou opět dvoudílná, s oddělenou úzkou horní částí. Podobně jsou členěny i dvoukřídlé, celé prosklené dveře na balkón. Parapet lodžií tvoří poloprůhledné sklo, svisle rozdělené železnou konstrukcí na tři pole. Tento parapet není pohledově přerušován, sahá přes celou šířku průčelí. Pod lodžiemi se nachází římsa, obložená kachlíky - další členící prvek fasády. Na průčelí se střídají podlaží s okny (je v přízemí) a podlaží s lodžiemi – celkově oba typy po pěti. Jedenácté podlaží je podlaží s okny, ukončené stejnou předstupující okachlíčkovanou římsou, jako je pod lodžiemi. Následuje ustupující nejvyšší podlaží s terasou, která má obdobné zábradlí jako lodžie. Na pravé straně ukončuje toto křídlo ustupující jednoosá část, obsahující v každém podlaží dřevěné dvoukřídlé okno s jedním posuvným křídlem, a to i v suterénu, který je i zde opatřen obkladem z kachlíčků. Osmiosé jižní křídlo západní obytné budovy je třináctipodlažní. Podél jeho západního průčelí je opět chodníček, přístupný po schůdkách, vyrovnávajících rozdíl v úrovni terénu před oběma křídly. Suterén je i zde obložen stejnými kachlíčky, jako u severozápadního křídla. Dolní suterénní podlaží tvoří osm oddělených polí s okny ve špaletě, orientovanými na šířku. Okna jsou členěna do čtyř tabulí, v polovině okna je vždy jeden vodorovný prut mříže. Horní podlaží suterénu má v osách první až třetí zleva tři stejně široká pole s okny. Ta jsou dřevěná, rozdělená na čtyři křídla a vždy nad dvěma křídly je jedna nedělená, na šířku orientovaná horní část, otvíravá sklopením dovnitř. Směrem doprava následují tři podobná, avšak dvakrát tak vysoká pole (dole tedy navíc se čtyřmi tabulemi); tato okna jsou neprůhledná. Ve zbývajících dvou osách jsou opět stejná okna, jako v levé části. Ostatní podlaží tohoto křídla předstupují před suterén zhruba o hloubku lodžií. Průčelí je zde řešeno ve všech osmi podlažích stejně, přičemž jednotlivé jeho prvky jsou umístěny střídavě křížem. Pravidelně jsou tu rozmístěny vedle sebe i nad sebou lodžie a okna. Okna jsou stejná, jako v severozápadním křídle. Lodžie zde mají - na rozdíl od severozápadního křídla - plné stěny po obou stranách a jsou hlubší a o něco užší, než v severozápadním křídle. Zábradlí lodžií opět tvoří stejné skleněné tabule, pouze mají navíc nad sklem ještě jeden průběžný vodorovný železný prut. I zde se v dolní části lodžií nachází římsa, obložená kachlíčky. Do lodžií vedou prosklené dřevěné jednokřídlé dveře a po obou jejich stranách jednokřídlé dřevěné okno. Nad dveřmi i okny je horní, na šířku orientovaná a svisle na poloviny rozdělená část. Lodžiím u obou nároží chybí vnější stěna, je zde volný prostor. Rozložení oken a lodžií je následující: dolní podlaží začíná na levé straně oknem, vpravo končí lodžií, podlaží nad ním začíná vlevo lodžií a vpravo končí oknem. Toto členění se opakuje na celém průčelí (až na nejvyšší patro) - okna a lodžie tak tvoří pomyslný čtyřramenný kříž. Nad okny desátého patra jsou podobné římsy, jako pod lodžiemi, avšak bez obkladu. Poslední – jedenácté – patro vyplňují pouze okna. Každá osa zde má čtyři okenní tabule v dřevěném rámu, vždy vnitřní dvě jsou posuvná. Mezi oběma křídly domu čp. 1580 je jednoosá část, téměř celá prosklená. Jde o obdobu krajní levé osy severovýchodního průčelí severozápadního křídla – je užší, odpovídá její střední části (svisle je širším pásem rozdělena na poloviny a vodorovně pak dvěma příčlemi na tři díly – horní je užší). Tato velká okna vedou na schodiště. Na střeše se nad osou druhou zprava a první zleva nachází dosti vysoký obdélný nástavec, pravděpodobně se strojovnami výtahů. Jižní průčelí jižního křídla západní obytné budovy je jednoosé. Suterén má i zde dvě podlaží, obložená opět stejnými kachlíčky. V dolním podlaží jsou uprostřed dvoukřídlé dveře v kovovém rámu, zasklené poloprůhledným sklem. Každé křídlo dveří je zhruba v polovině vodorovně rozdělené a ve stejné úrovni je dělící kovová příčle i v užších polích, nacházejících se po obou stranách dveří. Podobná dvoudílná úzká část je i v horní části vstupu. Vpravo a vlevo od dveří je na šířku orientované okno ve špaletě, rozdělené vodorovně na dvě části. Nad dveřmi je velké okno podobných rozměrů jako vstup, ale s poněkud odlišným členěním. Stejná, jako u dveří, je horní úzká část. Zbývající plocha je rozdělena na dva pásy; dolní je o něco málo nižší, tvořený dvěma polovinami, horní pak vyšší, rozdělený na třetiny. Pod oknem je římsa, opatřená kachlíčky. Tak jako v dolní části suterénu, jsou i v horní dvě stejná okna. Ve všech jedenácti ostatních podlažích tohoto průčelí se nachází balkón. Dveře na balkón jsou v dosti hluboké nice - jako by šlo o lodžii - ale přitom je balkón předsunutý. Má poměrně velmi mohutnou (vysokou) podlahovou část. Parapet balkónu je zasklený podobně jako lodžie u bytů, ale pouze dvěma poli a navíc má dvě skleněné boční stěny, tvořené jedním polem. Parapet zakončuje nahoře na všech třech stranách jeden vodorovný železný prut. Dveře na balkón jsou celé zasklené, jejich členění v podstatě odpovídá již popsaným dveřím do suterénu. V bočních stěnách balkónové niky je umístěno vždy jedno malé okno, vodorovně rozdělené na dvě části. Plochu jižního průčelí kromě balkónů člení také pět vodorovných spár – první je nad prvním balkónem zdola a dále pak jsou střídavě ob dvě podlaží. Východní průčelí jižního křídla je v podstatě shodné jako západní. Suterén je opět dvoupatrový, oproti zbytku průčelí ustupující. V obou patrech je osm polí se stejnými okny, jako jsou v krajních třech osách horního podlaží suterénu západní fasády jižního křídla. Východní průčelí má stejný vzhled, jako protějškové západní; v přízemí (celkově třetí podlaží zdola) začíná na levé straně rytmus střídání oken a balkónů balkónem. Na pravé straně se na křídlo napojuje hranolový blok se schodištěm, v jehož východní stěně jsou opět velká prosklená pole s kruhovými okénky - stejná jako v jihozápadním průčelí severozápadního křídla. Severní stěna tohoto bloku je prostá, členěná pouze vodorovnými spárami. Druhá - východní - obytná budova čp. 1581 je řešena stejně, jako budova západní. Je jejím symetrickým, převážně shodně provedeným doplňkem, s několika odchylkami. Severozápadní průčelí severovýchodního křídla domu čp. 1581 je stejné, jako severovýchodní průčelí severozápadního křídla domu čp. 1580 (jde tedy o průčelí diagonálně situovaných křídel směrem k parkovišti). Jediným rozdílem je provedení chodníku před budovami. Zatímco u domu čp. 1580 je normální chodník, u domu čp. 1581 je většina plochy chodníku zasklená skleněnými cihlami - jde totiž o osvětlení chodby dolního obytného podlaží domu čp. 1581. Toto zasklení je tvořeno obdélnými bloky, které se skládají vždy z pěti řad po dvaceti skleněných cihlách. Krátká boční průčelí obou těchto křídel – tj. severozápadní průčelí severozápadního křídla a severovýchodní průčelí severovýchodního křídla - jsou opět stejná, až na skutečnost, že severovýchodní křídlo má na jihovýchodní straně o jedno obytné podlaží více, a to v dolní části. Jeho jihovýchodní fasáda tak nezačíná podlažím s okny, ale podlažím s balkóny – je tedy třináctipodlažní. Vzhledem k odlišnému způsobu stavební technologie u domu čp. 1581 také chybí přiznaná kovová konstrukce, nacházející se v suterénu u protějškového křídla domu čp. 1580. Rozdíl je rovněž v horním suterénním podlaží křídel s lodžiemi – ve východním průčelí jižního křídla objektu čp. 1581 jsou všechna okna stejná, jako v krajních osách západního průčelí jižního křídla objektu čp. 1580 – tedy bez delších středních tří oken. Jižní fasády obou domů jsou stejné. Částečně odlišné je schodiště, vedoucí podél domu, které je u severovýchodního průčelí severovýchodního křídla domu čp. 1581 dvouramenné, s kolmo situovanou mezipodestou a kovovým zábradlím na místě opěrné zdi. Mezi oběma obytnými budovami čp. 1580 a čp. 1581 se nachází střední objekt na obdélném půdorysu, s předstupujícím středem na severu a s přístavbou půdorysu tvaru písmene „T“ na jižní straně. Severní průčelí budovy je pětipodlažní, uprostřed šestipodlažní, po obou stranách se napojuje dvoupodlažní část, spojující střední objekt s oběma obytnými domy. Budova je řešena symetricky. Trojosá střední část je viditelná díky představené budově jen v horních třech podlažích. V každé ose se nachází pás vždy s pěti dřevěnými, poměrně nízkými čtvercovými okny. Vpravo a vlevo se na tento střed napojuje šestipodlažní rizalit, zvyšující se směrem ke středu budovy (horní okraj stěny je nad střední osou šikmý, nad vnitřní osou již opět rovný). Severní průčelí rizalitů je tříosé. Krajní osa směrem ke středu budovy je v úrovni suterénu, přízemí a prvního patra zakryta představenou budovou. V suterénu, opatřeném kachlíčky, jsou na šířku orientovaná okna s vnější mříží. Ve střední ose přízemí je pás s pěti poměrně nízkými dřevěnými okny, oddělenými od sebe pouze rámem (podobně jako ve střední části budovy). Stejné okno je i ve vnější krajní ose rizalitů, v pravém rizalitu je levé okno zazděné. Tento prosklený pás se opakuje i v krajní vnější ose v prvním patře. V této ose je ve zbývajících třech podlažích dřevěné trojdílné okno, s horizontálně oddělenou horní částí nad všemi třemi křídly. Střední osu od úrovně prvního patra až do čtvrtého (včetně) vyplňuje zasklená stěna, osvětlující schodiště. Tvoří ji deset pásů vždy s pěti tabulemi skla, přičemž střední je otvíravé. Ve vnitřní krajní ose rizalitů jsou ve druhém až čtvrtém patře dvě dvoukřídlá dřevěná okna, oddělená od sebe širším sloupkem. Na rovné střeše rizalitů se nad vnější krajní osou nachází trubkové zábradlí, střecha tedy může sloužit jako terasa. Obě boční průčelí budovy – tj. východní a západní – tvoří fasády rizalitů. Jsou jednoosé, ve čtvrtém a pátém patře s dvoukřídlým dřevěným oknem, které má hořejšek oddělený poutcem. Ve třetím patře je osa podobná, avšak místo druhého křídla okna (jižnějšího) jsou zde prosklené dveře, vedoucí na rovnou střechu nad spojovacími částmi. Na obou stranách se k střední budově napojují třípodlažní části, spojující ji s oběma obytnými domy. Tvoří je vždy dvouosý úsek s okny a směrem vně pak další část s hlavním vstupem do obytného domu. Suterén dvojosé části je obložen kachlíčky a jsou v něm na šířku orientovaná okna, chráněná vnější mříží. V přízemí i prvním patře jsou v obou osách široká dřevěná okna, tvořená pěti křídly. Okna mají poutcem oddělenou horní část, střední okenní křídlo je svisle odděleno až nahoru, takže v horní části okna jsou celkem tři pole (střední užší, než krajní). Tato okna jsou vyšší, než okna ve střední části budovy, avšak horní hrana je v obou částech ve stejné úrovni. Okna v přízemí mají vnější mříž. Přístavba s hlavním vstupem do obytného domu má nízký sokl, obložený kachlíčky. Je převážně prosklená, plná stěna se nachází pouze mezi podlažími a v horní části. V obou podlažích je vždy jedenáct zasklených polí, oddělených kovovou konstrukcí a nahoře a dole členěných vodorovnou kovovou příčlí. V přízemí je před středních pět polí představeno prosklené zádveří s dvěma dvoukřídlými dveřmi, které mají po obou stranách ještě jedno neotvíravé prosklené pole. Prostor před vstupem je chráněn zděnou střechou, spočívající na čtyřech kanelovaných sloupech bez patek a hlavic. Střecha je na přední straně ve středu mírně konkávně prohnutá a směrem do stran se stáčí, takže vytváří oblouk. Nahoře je oplechovaná. Jak již bylo výše uvedeno, před střední budovou se nachází ještě představená patrová přístavba, a to v úseku od vnitřní krajní osy levého rizalitu po vnitřní krajní osu pravého rizalitu. Severní průčelí této přístavby je pětiosé, až na suterén. Zde je (zprava) pás s pěti okenními křídly, dále další s třemi, dvěma a pěti okny, ve čtvrté ose okna chybí a vlevo je opět pětitabulový okenní pás. Okna mají jednoduchou vnější mříž. Ve všech pěti osách přízemí i patra jsou okenní pásy. V přízemí je to vždy pět tabulí vedle sebe, zneprůhledněných nátěrem barvou - o něco větší obdoba oken v přízemí střední budovy. Okna v patře jsou zase variantou oken v prvním patře dvouosého přechodu střední budovy k oběma obytným domům (viz výše), oproti kterým mají navíc ještě jednu vodorovnou příčli v dolní části všech okenních tabulí. Skla oken v pravé ose patra jsou opět neprůhledná. Tato okna se otevírají vyklápěním směrem dovnitř. Západní (pravé boční) průčelí má v přízemí troje nové typizované dveře (pravé jsou jednokřídlé, zbývající dvoukřídlé). Nad levými z nich se v prvním patře nachází okno, které je užší variantou oken v patře severního průčelí – odpovídá jeho levé a střední části (zleva). Jde v zásadě o stejné okno jako ve spojovací budově, pouze rozšířené o dolní část. Východní fasáda je stejná jako západní, jen dveře jsou zde pouze dvoje. Přístavba má rovnou střechu. Jižní průčelí střední budovy je sedmipodlažní, vpravo a vlevo od ní je již zmíněná spojovací část, vedoucí do obou obytných domů. Tyto spojovací části jsou na jižní straně čtyřpodlažní a tříosé. Jejich jižní průčelí je v suterénu obloženo kachlíčky, obklad sahá až pod okna přízemí. V nízkém suterénu jsou v každé ose pásy s pěti okenními tabulemi. Podobně jsou prosklené i všechny tři osy v přízemí, avšak na rozdíl od suterénu jsou tvořeny vždy dvěma vodorovnými řadami po pěti oknech (okna jsou o něco vyšší, než v suterénu). Suterén i přízemí oproti zbývajícím podlažím ustupují. Mezi jednotlivými osami jsou sloupy, podepírající patra. V prvním a druhém patře jsou stejná okna, jako na protějším – severním – průčelí, pouze ve vnějších krajních osách je o jednu okenní tabuli méně, protože se zde napojují obytné domy. Jižní průčelí vlastní střední budovy je devítiosé. Krajní osy (celkově tedy osy čtvrté zprava a zleva jižního průčelí) jsou stejné, jako osy spojovacích částí. Stejná okna, jako v prvním a druhém patře, jsou v této ose i ve zbývajících podlažích (tj. třetím až pátém). V úrovni prvního a druhého patra se v šíři os druhé až osmé nachází vypouklá předstupující část, nesená na každé straně jednou dvojicí sloupů. Převážnou většinu fasády zde vyplňují velká průběžná okna, rozdělená dvěma vodorovnými a jednou svislou příčlí na šest polí (horní dvě jsou užší, než zbývající). Podél suterénu je chodník, směrem ke středu se zvedající v rampu s jednoduchým mřížovým zábradlím. Dva ze sloupů, podpírajících předstupující část střední budovy, procházejí i rampou. Rampa vede ke vstupu do další představené budovy (viz dále). Zbývající část průčelí je řešena symetricky a ve všech třech podlažích (tj. třetím až pátém patře) stejně. V ose druhé od kraje a ve střední ose jsou vždy dvoje dvoukřídlé, převážně prosklené dveře na balkón, s horní částí oddělenou poutcem. Jsou situovány spíše u vnější strany osy a mezi oběma dveřmi je tak poměrně široká část stěny. Pás mezi dveřmi je významným svislým rytmizujícím prvkem fasády. Balkón má zábradlí, tvořené železnou konstrukcí, vyplněnou matným sklem. Na bočních stranách zábradlí je jedno užší pole, na přední straně pak tři o něco širší. Stěna s dveřmi oproti průčelí ustupuje a balkón je tak částečně lodžií. Mezi osami s balkóny jsou vždy dvě osy se stejnými okny, jako v krajních osách tohoto průčelí (viz dříve). Ve třetím patře nejsou balkóny, neboť dveře zde vedou na terasu, zřízenou na rovné střeše předstupující části budovy. Terasa je ohraničena jednoduchým zábradlím ze dvou vodorovných prutů a ze symetricky rozmístěných svislých sloupků. Na střeše střední budovy je nástavba s technologickými zařízeními a vyústění světlíků (?). Na jižní straně střední části komplexu kolektivního domu se ještě nachází další budova, půdorysu písmene „T“. Její kratší část, kolmá na střední budovu, je přistavěna k suterénu a přízemí střední budovy. Je dvoupodlažní, západní průčelí má čtyřosé. V suterénu je tu v levé ose dvoukřídlé okno s poutcem oddělenou horní částí; podobné, avšak o něco širší, je i v ose druhé zleva. V ose třetí zleva jsou úzké železné dveře s proskleným obdélným nadsvětlíkem. Ve zbývající ose (pravé krajní) je sdružené okno, tvořené dvěma dvoukřídlými okny s poutcem oddělenou horní částí. Podobně je řešeno i přízemí, jen v levé ose jsou jednokřídlé prosklené dveře, jednou vodorovně rozdělené, s velkým čtvercovým nadsvětlíkem a v ose třetí zleva je stejné okno, jako v levé ose suterénu. Obdobné jako západní průčelí, je i protějškové – východní. Kolmo se na toto křídlo připojuje dvoupodlažní křídlo s širším dolním a užším horním podlažím. Jižní průčelí je tak v přízemí devítiosé, v patře jen sedmiosé. Většina průčelí je prosklená - jsou zde velká okna, umístěná takřka v líci. Dolní podlaží má v obou krajních osách okno, rozdělené širším křížem na horní a hlavní část (horní část je nižší). Každá ze dvou tabulí je ještě členěna v polovině svislou příčlí (až na horní část) a zhruba v dolní třetině jednou vodorovnou. Ve zbývajících osách je podobné, o něco širší okno – má navíc ještě jedno křídlo uprostřed (okno je tak rozděleno dvojitým křížem, se dvěma svislými rameny). Tato širší okna se opakují. Horní část průčelí nad okny přízemí mírně předstupuje a tvoří tak úzkou stříšku. Horní podlaží je sedmiosé, shodně řešené ve všech osách. Jsou zde podobná okna jako v dolním, avšak o něco menší a uprostřed každé osy není okno, ale jednokřídlé prosklené dveře na balkón s jednou vodorovnou příčlí, situovanou pod polovinou výšky dveří. Východní i západní průčelí obou podlaží jsou provedeny stejně. Přízemí je bez otvorů, patro má na severní straně vždy nové typizované jednokřídlé kovové dveře. Severní průčelí je kolmým křídlem rozděleno na dvě části. Západní úsek je v dolním podlaží trojosý, v horním pak dvojosý. V levé a střední ose dolního podlaží je stejné okno, jako v jižním průčelí (mimo krajních os), v pravé ose je pak okno stejné, jako v krajních osách jižního průčelí. Podobná okna jsou i v horním podlaží – jsou to vždy dvě dvoukřídlá okna a ještě jedno křídlo navíc, oddělené rámem (toto liché křídlo je vždy na vnější straně osy). Poutec vyčleňuje horní nedělené tabule. Obdobně je řešena i zbývající – východní – část severního průčelí. Na lepenkou pokrytých rovných střechách obou podlaží budovy je terasa, ohraničená trubkovým zábradlím ze dvou vodorovných prutů a svislých trubek. Tato zábradlí jsou významným horizontálním rytmizujícím prvkem. Interiér: viditelná je chodba. Vpravo od vstupů do bytu je dřevěnými dvířky zakrytá skříňka – patrně na prádlo. Vlevo od dveří do bytu je umístěno na šířku orientované okénko, nahoře nedělené. Dveře jsou novější jednokřídlé dřevěné, mají jednoduchý obdélný zasklený nadsvětlík. Okénka jsou vždy směrem k vnitřní straně (mezi dveřmi) a dvířka skříňky na prádlo pak vně. Takto vypadá chodba v přízemí. V ostatních podlažích je navíc okno, rozdělené jednou vodorovnou příčlí na dvě části. Tato okna se nacházejí vždy vedle skříňky na prádlo, tj. na opačné straně než je malé okno. Nad chodbou je okno do bytu - poměrně široké, dvoukřídlé, s otvíravým pravým křídlem - posuvným (z pohledu diváka, z pohledu z místnosti jde o křídlo levé). Neotvíravé levé křídlo je takřka v líci (velmi mírně v nice okna), pravé ustupuje. Stejně jako u chodby, tak i v případě oken do místností je toto řešení prvkem, který rytmizuje fasádu.