Budova fary stojí ve svahu na návrší, jemuž dominuje sousední kostel. Spolu s ním a zámkem na protilehlém svahu tvoří historické a urbanistické jádro obce. Soubor staveb fary byl tvořen hlavní obytnou budovou, přístavkem a v současnosti již neexistujícím hospodářským zázemím. Samotná budova fary pochází z období baroka, nejstarší písemná zmínka o ní je až z roku 1815, kdy byla přestavěna v klasicistním stylu, obdobně jako sousední kostel. Jednopatrová budova na obdélném půdoryse je zastřešena sedlovou střechou s valbami. Hlavní průčelí je řešeno symetricky, se vstupem uprostřed, po obou stranách se dvěma okenními osami. Přízemí tedy obsahuje čtyři okna, patro pět. Okenní otvory z doby klasicistní přestavby mají jednotnou úpravu, jsou pravoúhlé, opatřené kamenným ostěním s lištou a okenní římsou. Fasáda průčelí je členěna hladkými lizénovými rámci. Po obou stranách prostředního okna průčelí je fasáda zdobena velkými zrcadly ve tvaru kvadrilobu, uvnitř plochy jsou malby s náměty polopostav sv. Petra a Pavla. Profilovaná podstřešní římsa nese strmou valbovou střechu krytou bobrovkou prolomenou párem střešních oken. Jihovýchodní nároží fary je zpevněno podpěrným pilířem. Budova je z dvorní strany spojena s výše položeným ohrazeným prostranstvím kostela visutou lávkou. Na západní straně byl k budově přistavěn přístavek s otevřenou lodžií, zastřešený pultovou střechou. Interiér fary obsahuje v prostoru schodiště klenby v nosných stěnách, stropy jsou trámové, neomítnuté a bez záklopu. Dřevěné výplně dveřních a okenních otvorů jsou zpravidla klasicistní. Hospodářské budovy, které původně tvořily zázemí fary se nedochovaly, pozemky souboru uchovávají historickou stopu areálu a zároveň se podílejí na jeho urbanistické hodnotě.