Skulpturu tvoří sokl a vlastní sloup. Umístěna je na dvoustupňovém šestistěnném kamenném podstavci. Přední a zadní strana jsou delší, konkávně mírně prohnuté, dvě dvojice bočních stran jsou kratší a rovné. Šestistěnný sokl stojí na o něco širším kamenném stupni. Střídají se zde širší konkávní a užší rovná strana. Nízká obdélná dolní část se nahoře mírně zužuje a nad konvexním přechodem a dvakrát odstupňovanou římsou přechází v horní část.Všechny tři širší strany mají uprostřed reliéfní mírně vypouklou kartuši obdélného tvaru s dovnitř vykrojenými rohy a se závitnicí uprostřed každé strany. Na širší pravé i levé boční stěně se nachází zbytek nápisu. Tři užší strany mají pouze obdélné zrcadlo s dovnitř vykrojenými rohy. Na zadní z nich je nápis: „ANNO/1739“. Sokl ukončuje bohatě profilovaná mohutná římsa. Sloup Nejsvětější Trojice je šestistěnný obelisk, v dolní části konvex-konkávně profilovaný. Podobně jako sokl má i obelisk širší a užší stěny v rytmu, odpovídajícímu soklu; širší stěny pokrývá po skoro celé ploše vystouplé pole s dovnitř vykrojenými rohy. Na obelisku je mnoho obláčků - v dolní a střední části v pásech, v horní části jednotlivě. Postupně se zužující obelisk ukončuje „hlavice“ s kanelováním, lemovaná nahoře i dole římsou. Po obou stranách této hlavice se nachází socha andílka. Andílek na pravé straně (z hlediska pozorovatele) je situován na pozadí z obláčků. Jde o dětskou postavu, znázorněnou z enface; pravou nohu má pokrčenou, levou nataženou směrem dozadu. Ruce jsou upažené v úhlu cca 45 stupňů, hlava s polodlouhými vlasy je natočena doprava. Andílek je až na bederní roušku s vodorovnými záhyby nahý, na zádech má křídla. Socha andílka na levé straně stojí v poloprofilu, levou nohu má na římse hlavice, pravou nohu pokrčenou. Pravou rukou se přidržuje hlavice pod římsou, zdvižená levá ruka spočívá na zeměkouli. Také tento andílek má křídla a oděn je pouze v bederní roušku. Na vrcholu obelisku je umístěna socha Nejsvětější Trojice. Centrálním objektem je zde velká zeměkoule, její přední stranu téměř celou vyplňuje vysoký reliéf Ducha svatého – holubice s rozepjatými křídly, za níž je paprsčitá svatozář. Na zeměkouli sedí Kristus a Bůh Otec. Kristus, sedící vpravo (z pohledu diváka vlevo), má hodně pokrčenou levou nohu, kterou lehce opírá o zeměkouli. Pravou nohu zakrývá rouška. Levá ruka spočívá na prsou, zvednutou pravou rukou, ohnutou v lokti směrem vzhůru, přidržuje kříž pod příčným břevnem. Kříž je dosti mohutný, široký, s krátkým příčným břevnem. Kristus má velmi krátký plnovous, dlouhé vlasy splývají na jeho ramena. Bůh Otec sedí vlevo (z pohledu diváka vpravo), je tělem nakloněn na pravou stranu. Oblečen je v řasnaté roucho s dlouhým rukávem. Šat splývá na nohách a v úrovni pasu ve vodorovných záhybech, zatímco na hrudi je směr záhybů převážně svislý. Dále má plášť, jenž je vzadu za levou rukou vzdutý. Bůh Otec má málo vlasů, delší plnovous. Čelo je vrásčité, ústa pootevřená. Jeho pravá ruka spočívá nahoře na středu zeměkoule, levá pak je mírně upažená s otevřenou dlaní. Bosé nohy jsou odhalené až ke kolenům.