lázně, zvané Nové

Budova lázeňského domu se nachází na nároží ulic U Nových lázní a Pod Doubravkou v lázeňské čtvrti Šanov. Jde o blokový dvoupatrový objekt obdélného půdorysu. Severozápadní průčelí (do ulice U Nových lázní) je sedmnáctiosé, středních devět os je umístěno v mělkém rizalitu. Jeho střední tři osy se nacházejí ve vpadlé části rizalitu. Dolní část stěny chrání nízký sokl. Úseky přízemí s osami první až čtvrtou zprava i zleva jsou jednoduché, členěné pouze mezipatrovou profilovanou římsou a lizénou pod ní. Všechny osy vyplňují okna, umístěná ve špaletě. Jsou dvoukřídlá, s křídly rozdělenými dvěma vodorovnými příčlemi, poutec odděluje rovněž dvoukřídlou horní část (zde jsou křídla členěna jednou vodorovnou příčlí na poloviny). Nahoře a po stranách okenní otvory lemuje profilovaná šambrána, pod okny je profilovaná parapetní římsa. Stejně je tomu tak i v osách první až třetí zprava a zleva ve středním rizalitu (celkově páté až sedmé), kde je navíc pouze pásová bosáž u nároží. Ve střední ose rizalitu je situován vchod, orámovaný profilovanou šambránou. Vpravo a vlevo od vstupu je stejné okno jako ve zbytku přízemí, avšak s odlišnou šambránou. Ta je výrazně širší a po stranách sahá až k soklu. Pod okny je hladká plocha. Tyto tři střední osy mají po obou stranách kanelovaný pilastr s kompozitní hlavicí, probíhající i přes úroveň prvního patra. Přízemí i zde zakončují lizéna a profilovaná římsa, přerušované pilastry. V prvním patře jsou ve všech osách, kromě středních tří, okna – o něco vyšší obdoba oken v přízemí, s mírně odlišnou šambránou. Pod okny je průběžná profilovaná parapetní římsa - kromě středních tří os - u nároží rizalitu je opět pásová bosáž. Mohutná profilovaná mezipatrová římsa a poměrně plochá římsa se zvýrazněným horním okrajem pod ní vymezují na fasádě hladký pás, odpovídající kladí nad pilastry středního rizalitu. V jeho středních třech osách jsou dveře na drobný balkón, který má hloubku dveřní špalety. Dveře jsou dvoukřídlé, s plnou dolní částí a proskleným středem a hořejškem (zasklení člení ve středu dvě vodorovné příčle, v poutcem oddělené dvoudílné horní části jedna). Dveřní otvory mají nahoře a po stranách profilovanou šambránu. Mřížové zábradlí balkónu tvoří síť ze svislých a diagonálních prutů, doplněná ve střední části kruhem, uvnitř něhož je hvězdicovitý rozvinutý květ. Svislice nahoře zakončuje hrot šípu a dole jeho opeření. Pilastry mezi osami a u nároží nesou kladí, které se nad pilastry dvakrát zalamuje a v úsecích mezi pilastry je opatřené štukovým reliéfem. Jde o feston z květů a listů, uvázaný na obou stranách na stuze s mašlí, která je situována na hladké stěně nad kladím. Zvlněné okraje stuhy zasahují do kladí i do hladké stěny. V druhém patře mají bohatší členění všechny části fasády. Úseky s osami první až čtvrtou od kraje člení toskánské pilastry s kanelovanými dříky, spočívající u osy první a čtvrté od kraje na průběžné podokenní římse a vpravo a vlevo od osy třetí od kraje na soklech. Vnější pilastry u osy první a čtvrté od kraje jsou poloviční šířky, než zbývající. Všechny nesou prostý pás kladí. Otvory v této části průčelí jsou umístěné ve vpadlém úseku stěny, pouze nad nimi stěna mírně vystupuje. V ose první a čtvrté od kraje je stejné okno jako v prvním patře, v ose druhé a třetí od kraje pak dveře na balkón, stejné jako ve středních osách prvního patra rizalitu. Šambrány mají odlišně tvarovanou profilaci, než v nižších podlažích. Obdélný balkón nesou tři volutovité konzoly, opatřené bohatou plastickou výzdobou – listovým dekorem, perlovcem a dole pod soklem, na němž konzola stojí, ještě palmetami. Mezi volutami je další štukový dekor – oválná, na výšku orientovaná kartuše s volutovitě zavíjenými okraji, z níž po obou stranách vede stužka a pod ní feston z bohatých listů. Mřížové zábradlí tvoří svislé pruty, doplněné stáčenými motivy. Rizalit má úseky s osami první až třetí od kraje (celkově pátou až sedmou) vymezené u obou nároží pásovou bosáží. Ta však sahá pouze po dolní okraj oken, pod nimi je stěna celá hladká. Ve všech osách jsou stejná okna, včetně šambrán, jako u os mimo rizalit. Nad okny je štukový reliéf se střední palmetou, z níž vedou do stran olistěné stonky, rozdvojující se do stáčených částí s květem a listy. Pod okny je průběžná parapetní římsa. Další štuková výzdoba je i mezi okny. Je zde obdélné, na výšku orientované vystouplé pole, nahoře a dole ohraničené římsou a po stranách lemované vrubovaným pásem a uvnitř ještě plochým pásem. Nahoře je vydělena půlkruhová část, v níž je vysoký reliéf čelně situované lví hlavy, obklopené bohatou hřívou a mající pootevřenou tlamu. Hlavní část pole vyplňuje střapec ze dvou bohatých kytic, zavěšených pod sebou. Kytice tvoří řada květů různých druhů, zavazuje je stuha se zvlněnými konci (horní kytice je větší, než dolní). Ve vpadlé části středního rizalitu jsou ve všech třech osách dveře na balkón. Ty jsou stejné, jako u krajních částí průčelí a rovněž je tomu tak u balkónu včetně konzol (jen jsou díky větší šíři balkónu čtyři) a zábradlí. Stejné jsou i pilastry, oddělující jednotlivé osy. Štuková výzdoba nad dveřmi je pak shodná s tou, která se nachází nad okny krajních úseků rizalitu. Pod profilovanou hlavní římsou, probíhající po celé šíři průčelí, se nad středními třemi osami nachází letopočet „M D C C C X X X IX“ (1839). Nad středním rizalitem se zvedá obdélná atika, nad krajními třemi osami rozdělená čtyřmi hranolovými sloupky (krajní jsou širší). V šíři tří středních os rizalitu je atika vyvýšená o segmentový tympanon, na němž je plasticky provedený, původně knížecí erb rodu Clary-Aldringenů, zasahující dolní částí do atiky. Dnes je na ponechaném plášti s knížecí čepicí ve štítu umístěn znak města Teplice, tedy mísa s ležící uťatou hlavou sv. Jana Křtitele, zobrazenou z profilu. Po obou stranách znaku je na stěně tympanonu štukový reliéf horizontálně směřujícího bohatě olistěného stonku. Pětiosá jihozápadní fasáda (do ulice Pod Doubravkou) má architektonické členění stejné jako krajní čtyři osy severozápadního průčelí. Ve střední ose přízemí je vstup – dvoukřídlé dveře s plnou dolní částí a horní prosklenou, členěnou vždy dvěma vodorovnými příčlemi. Poutec odděluje dvoudílný prosklený nadsvětlík, rozdělený vodorovnou příčlí na poloviny. V prvním patře jsou podobné dveře, vedoucí na malý balkónek, avšak tyto jsou prosklené celé. Obdélný balkónek má jednoduché novodobé zábradlí. Balkón ve druhém patře je na rozdíl od severozápadní strany větší, v šíři tří středních os. Stejný rozsah má i obdélná atika se dvěma nárožními hranolovými sloupky a dvěma, rozdělujícími atiku na třetiny. Protější jihovýchodní strana je stejná, až na to, že chybějí balkóny a všechny osy až na střední v přízemí jsou okenní. Osy první a druhá zprava v přízemí jsou zazděné. Rozdílná je atika, jejíž sloupky oddělují pole, vyplněná dvěma úseky s kuželkami. Jihovýchodní (dvorní) průčelí je mírně zjednodušenou obdobou svého protějšku. Chybějí zde balkóny v druhém patře, v prvním patře jsou malé balkónky ve střední ose a ose vpravo od ní. Nejzdobnější je střed rizalitu v prvním patře, kde jsou po obou stranách zdejších tří os stejné pilastry jako na protější straně. K průčelí je zde v úrovni prvního patra přistavěná novodobá terasa. Dům má valbovou střechu, krytou plechovými šablonami.