Budova nepravidelného půdorysu, zastřešená soustavou valbových střech, je svým hlavním (severovýchodním) průčelím orientovaná do ulice U Císařských lázní, ze strany jihovýchodní a jihozápadní ji obklopuje přilehlý lázeňský park. Budova působí monumentálním robustně modernistickým dojmem s odkazy na klasicismus a empír. Monumentalitu zvláště východní části šestipodlažní budovy podporuje v severovýchodním průčelí vertikálně členěná fasáda, kterou tvoří vpadlé okenní osy a v nich obdélníková okna, jejichž parapety modelují štukové obdélníky. Hlavní dominantu severního průčelí tvoří rizalit, vystupujícím půlobloukem ve střední ose – v přízemí s pěticí vstupů a v patře s rozměrnými obdélníkovými okny, osvětlujícími prostor foyeru. Parapetní plastická výzdoba rizalitu nese v centru volný motiv městského znaku a po stranách identické motivy lázeňství. Tvar konvexní části rizalitu se ve stejné ose konkávně symetricky odráží ve dvou vrchních podlažích fasády, tím se zvětšuje prostor terasy na vrcholu rizalitu. Pět os vyduté fasády prolamují balkonová a obdélná horizontální okna, rámovaná mohutnými zdvojenými pilastry. Fasádu završuje mohutná římsa a atika, dekorovaná naznačenou štukovou balustrádou. Význačné motivy hlavní fasády se uplatňují i na ostatním exteriéru. Před sedmiosou jihovýchodní fasádou leží rozlehlá terasa restaurace. Hmota restaurace předstupuje před průčelí v podobě přízemního sedmiosého rizalitu, který nese v patře opět terasu, z níž vystupují v krajních osách dva oblé rizality se schodišti k foyeru divadla (dnešní Smetanovy síně). Fasáda nese reliéfní portréty Ludwiga van Beethovena, Johanna Wolfganga Goetha a Friedricha Schillera mezi lyrami obklopenými amorety. Nad vstupem do restaurace jsou ve výrazných plastických rámcích stojící putti, nesoucí ovoce. V trojúhelníkovém štítu, který završuje celé průčelí, se objevuje motiv dvou masek, které přidržuje veselá a vážná múza. Při pohledu od jihozápadu podoba budovy vyjadřuje dispoziční řešení interiéru. Před fasádu v přízemí předstupují prostory kinosálu, navazující v podobě terasy na hmotu malého sálu v následujícím podlaží. Poslední nejvyšší stupeň průčelí tvoří těleso divadelního sálu. Výzdobu průčelí doplňují reliéfní motivy bakchanálií. Západní fasáda, původně sousedící se zadním traktem domů vedlejší ulice, je slepá. Budovu korunuje divadelní provazištní věž s valbovou střechou, jejíž antikizující fasádu prolamují pod hlavní římsou malá obdélná okénka.