Lokalita se nachází v ostrožné poloze obtékané tokem Rakovce a jeho levostranným přítokem v nadmořské výšce asi 470 m. Centrální část -akropole se nachází na výrazné vyvýšenině kóty 473 m. Hradisko má přibližně oválný půdorys ve směru JZ-SV. Čtyřnásobné opevnění v podobě valů s příkopy rozčleňuje hradisko na dvě části; na akropoli, nacházející se na JZ ukončení výběžku ostrohu a na větší předhradí zakončené na SV na nejpřístupnější straně prvním pásmem fortifikace. Tato fortifikace je v podobě obloukovitého valu s příkopem o délce 65 m. Ve vzdálenosti asi 230 m od prvního pásma opevnění probíhá ve směru od SZ k JV výrazný 6-8 m široký příkop, dlouhý 230 m, který přetíná ostroh a přepažuje přístup k centrální části hradiska. Na vnitřní straně příkopu lze rozeznat mírnou terénní vlnu, která je patrně pozůstatkem valu. Centrální část hradiska má oválný půdorys o rozměrech 225x130 m s delší osou ve směru SZ-JV. Na nejpřístupnější SV straně tvoří opevnění dva rovnoběžné pásy valu s příkopem. Vnější val a příkop probíhá v mírném oblouku v délce 225 m v minimální vzdálenosti 30 m od druhého valu a vyúsťuje na bočních příkrých svazích ostrožny. Toto třetí opevnění je nejvýraznější. Převýšení koruny valu nad dnem příkopu se pohybuje v rozmezí 4-5,2 m a příkop dosahuje šíře až 10-12 m. Paralelně s ním ve vzdálenosti 12-15 m probíhá 220 m dlouhý úsek vnitřního - čtvrtého opevnění. To je tvořeno opět příkopem a valem, který je 1,5-2 m převýšen nad dnem příkopu. Toto vnitřní opevnění pokračuje dále po obvodu vnitřní části hradiska v podobě terénní vlny s kamennou destrukcí. Na JV obvodu akropole je patrné přerušení vnitřního opevnění a terén zde přechází v plošinu, kde mohla asi procházet přístupová komunikace. Lokalita má osy ve směru JZ-SV (425 m) a SZ-JV (270 m). Chráněná plocha lokality je 922992 m2. Lokalita je známa již od roku 1890. Na základě zjišťovacího výzkumu Archeologického ústavu v Brně v letech 1989-1990 je hradisko datováno do časně laténského období a osídleno bylo i v době slovanské v 8. století.