Hradiště na vrchu Rubínu se nachází nad Doláneckým potokem, jižně od Dolánek. Tato čedičová kupa je výraznou dominantou kraje, především směrem od severu a západu. Akropole na temeni kopce má rozlohu asi 0,7 ha. Zjištěno bylo i opevněné předhradí. Část hradiště na severu, západě a jihozápadě je porušena těžbou kamene. (stopy po těžbě kamene jsou těsně pod okrajem temene), lom se nalézal také na východním úpatí kopce. Na jižním svahu akropole se ve směru západ-východ táhnou zbytky nejméně dvou silně narušených valů (vzdálenost do sebe asi 15 metrů). Jiné zřetelné stopy opevnění se nepodařilo zaregistrovat. Základ opevnění zde představují zbytky valu z období nejmladší únětické kultury, na kterém byla postavena hradba v pozdní době halštatské a následně v raném středověku. Na koruně horního valu byly zaznamenány jámy po kůlech se zlomky raně středověké keramiky a před ním zjištěn příkop pravěkého stáří překrytý kamenným závalem s keramikou ze starší fáze raného středověku. V pozdní době halštatské bylo zjevně opevnění i na západní, východní a snad také na severní, lomem zničené straně temene. Sondáž při výzkumu Václava Kruty v r. 1970 přinesla další poznatky o osídlení Rubína. Zjistil vrstvy od pozdní doby kamenné až do doby hradištní. V pozdní době halštatské (6. stol. př.n.l.) byla opevněna celá akropole. Do ní se vstupovalo podle H. Preidela klešťovitou bránou, kterou vedla vydlážděná cesta. Hradba byla 3-4 metry široká a její dřevohlinitá konstrukce byla zničena požárem. Není vyloučeno, že vrchol kopce byl však opevněn už v pozdní době kamenné lidem s kulturou řivnáčskou. Uvnitř akropole zjistil Helmut Preidel hustou zástavbu a stopy obytných staveb kůlové i srubové konstrukce.Na různých místech vrcholu kopce a jeho úpatí byly nalezeny stopy osídlení kultury lineární, vypíchané, jordanovské, nálevkovitých pohárů, šňůrové, únětické, mohylové, knovízské a štítarské. Výrazné osídlení halštatské vystřídalo méně intenzivní osídlení Kelty v době laténské a doloženy jsou i předměty z doby římské.Na jihovýchodním předpolí Rubína zjistil J. Bubeník opevnění z 9. století, které mělo komorovou konstrukci. Slovanské osídlení zde datujeme do 7. až poč. 10. století. K unikátním nálezům patří m.j. zlatá hrozníčkovitá náušnice velkomoravského typu.