Částečně pod terén zapuštěné vodárenské zařízení, určené k jímání a následné úpravě vody z přírodního zdroje se skládá ze dvou podzemních studní a jedné nad uměle navršený terén vystupující čtvercové šoupátkové komory v secesně-romantizujícím tvarosloví. Studny obdélného půdorysu přiléhají k šoupátkové komoře z jižní strany. Jejich povrch je překrytý vrstvou dusaného jílu a zeminy a vytváří uměle navršené zatravněné terénní těleso, dosahující z jižní strany do úrovně korunní římsy šoupátkové komory. Studně jsou odvětrávané dvojicí ocelových trubek, vystupujících cca 1 m nad úroveň zatravněného terénního tělesa. Šoupátková komora v secesně – romantizující architektonické stylizaci připomínající pevnostní stavbu je vyzděná ze smíšeného kameno-cihelného zdiva a vystupuje z uměle navršeného svažitého terénu. Neomítaný venkovní plášť je proveden převážně z hrubě opracovaných kamenných bosovaných kvádrů napodobujících středověké hlízové zdivo. V severním průčelí šoupátkové komory jsou situovány novodobé vstupní dveře, v západním a východním průčelí se nachází po jednom štěrbinovém okenním otvoru. Korunní římsa zdobená zubořezem je v úrovni plochého železobetonového stropu komory. Nad korunní římsu vystupuje atika s nárožními pilíři, krytými betonovými profilovanými hlavicemi s pseudocimbuřím překrytým kamennými deskami. Nad nadpražím vstupních dveří v severním průčelí se nachází kamenný kvádr s vytesanou datací 1912 a nad ním kvádr s vytesaným dekorativním nápisem VODOJEM. Původní plochá střecha šoupátkové komory byla vyspádována do středové jímky, napojené na dva litinové chrliče ve tvaru zvířecí hlavy umístěné v úrovni korunní římsy bočních průčelí. Původní zastřešení bylo nedávno překryto novou pultovou střechou, vyspádovanou nad zatravněné terénní těleso vodojemu na jeho jižní straně. Ryze inženýrské provedení interiéru kombinuje dominantní režné zdivo z červených cihel s kamennými prvky a pohledovým betonem. Bezprostředně za současnými plechovými dveřmi se nachází kamenné ostění původních vstupních dveří. Šoupátková komora s vnitřními cihelnými stěnami má podlahu krytou ocelovými polorošty. Pod nimi jsou vedeny vnitřní trubní rozvody. Sestoupit do prostoru pod úrovní podlahy lze po odstranění poloroštů po kovových žebřících. Obě studny s částečně odkrytou vodní hladinou jsou přístupné průchodem pod mohutným kamenným překladem v zadní stěně šoupátkové komory. Studny jsou vyzděny z cihel a zaklenuty cihelnými valenými klenbami.