park Smetanovy sady

Městský park Smetanovy sady je součástí zeleného prstence kolem historického jádra města. Tvoří přirozenou hranici tohoto centra v jihozápadním úseku. Na severozápadní straně dnes sousedí s ul. Wolkerovou a Havlíčkovou, na niž navazuje další městský park - Čechovy sady. S tím jsou Smetanovy sady propojeny lávkou navazující na mimoúrovňový chodník v západní části parku. Severovýchodní hranici parku tvoří oplocení zahrad vil na ul. Vídeňská, na východní straně je park ohraničen ul. Polskou, na jižní a jihozápadní straně ul. Poupětovou, Zamenhofovou, Botanickou zahradou UP a železniční tratí se zastávkou Olomouc – Smetanovy sady. Kolem promenádní aleje se soustřeďuje i hlavní parková architektura. Od r. 1879 stojí uprostřed hlavní aleje její architektonická dominanta - neorenesanční budova restaurace, původně zvaná Wilhelmshalle, dnes známá jako Lázeňský pavilon. Před ní se uprostřed aleje nachází polygonální bazén s vodním střikem z 2. pol. 19.stol a kousek od něj hudební pavilon vybudovaný roku 1895. Jižně od budovy restaurace stojí starý palmový skleník ,,oranžérie" dřevěné konstrukce, který byl do městského parku přenesen ze zámeckého parku ve Velké Bystřici v r. 1886. Současně se stavbou lázeňského pavilonu byl západně od něj zřízen podélný skleník, k němuž o rok později přibyly objekty hospodářského dvora vystavěného v historizujícím stylu. Architekturu doplňují po celé ploše parku sochařské solitéry připomínající české i regionální osobnosti, sochařská parková výzdoba od olomouckého umělce Julia Pelikána a výběr děl z exteriérové výstav ,,Sochařská bilance", která spočívala v umístění výrazných sochařských děl jedné dekády (1955-1965) do prostředí olomouckých parků.