1000133986 - kostel sv. Otmara
katalogové číslo
1000133986
název
kostel sv. Otmara
kraj
Ústecký kraj
okres
Litoměřice
obec
Hoštka
část obce
Hoštka
katastrální uzemí
Hoštka
typ
kostel
druh památky
stavba-budova
kategorie
objekt
památkově chráněno od
3. 5. 1958
existující
ano
sloh
renesance

anotace

Jednolodní orientovaný kostel členitého půdorysu pochází z konce 15. století, později byl přestavován. Fasády jsou dosti jednoduché, zdobnější je západní průčelí, ukončené štítem. Výrazná je vysoká hranolová věž, uplatňující se v panoramatu města.

dějiny

hodnotná sakrální stavba s gotickým jádrem, významnou renesanční stavební fází a s úpravami z počátku 18. století; kostelní věž je jednou z dominant historického jádra města

stav zachování památkové hodnoty

dobrý, v dolní části je místy patrný vliv vlhkosti (10/2005)

popis

Jednolodní orientovaný kostel sv. Otmara je zděná omítnutá stavba členitého půdorysu. Na poměrně krátkou čtvercovou loď se v ose napojuje delší a užší presbytář obdélného půdorysu s trojstěnným závěrem - střední stěna závěru je rovná, boční stěny pak šikmé. Na západě je k lodi přistavěná čtvercová předsíň, k jižnímu průčelí se na jihu – u jihozápadního nároží – napojuje obdélná přístavba další předsíně (?). U jižního průčelí presbytáře se nachází patrová obdélná sakristie s oratoří, do jeho severní stěny pak zasahuje vysoká hranolová věž. K severní fasádě lodi je přistavěné drobné schodiště do věže - obdélného půdorysu. K západnímu průčelí lodi se ve střední části připojuje dosti vysoká předsíň na obdélném půdorysu. Dolní část jejího zdiva chrání sokl. V západní stěně je vstupní otvor, zakončený nahoře do tvaru lomeného oblouku. V otvoru jsou novodobé dvoukřídlé dřevěné dveře, z velké části prosklené. Poutec odděluje zasklený nadsvětlík, členěný dřevěnými příčlemi do obráceného latinského kříže. V místě styku jeho ramen je na skle posazená dřevěná (?) hvězda s osmi dlouhými štíhlými cípy. Dveřní otvor lemuje dvakrát vyžlabený portál. Západní stěnu předsíně ukončuje trojúhelný štít, v němž je otvor ve tvaru kříže s kosočtvercovitě ukončenými rameny (vodorovné břevno je zevnitř zazděné). Štít má profilované orámování. V severní a jižní stěně předsíně je úzké obdélné nečleněné dřevěné okénko v hluboké, směrem ven se rozšiřující špaletě. Otvor má vpadlou šambránu (tento způsob orámování je použit na většině kostela). Předsíň má sedlovou střechu, krytou drážkovými taškami. Trojosé západní průčelí lodi člení ploché pilastry – u nároží jsou dva vedle sebe, po obou stranách střední osy je pak vždy jeden. Nahoře sahají do úrovně profilované hlavní římsy, která se nad nimi zalamuje a zároveň tak tvoří hlavici pilastrů. Ve střední ose fasády se nad předsíní nachází kruhové okénko, lemované vpadlou šambránou. Členěné je dvěma vodorovnými a dvěma svislými příčlemi, přičemž střední tabulka je otvíravá. V obou krajních osách západní stěny lodi je stejné okno – obdélné, nahoře zakončené do tvaru segmentového oblouku a lemované vpadlou šambránou. Je umístěné ve špaletě a člení ho dvě svislé a jedna vodorovná příčle. Nad hlavní římsou západní stěny lodi je nízký atikový nástavec, na nějž navazuje štít. Nahoře je zakončený do tvaru segmentového oblouku, boky jsou dole zvlněné do mohutné voluty, jejíž závit je zatočený dovnitř. Také štít člení pilastry; zde jsou čtyři – po jednom u nároží a také na obou stranách střední (a jediné) osy. V té jsou dvě obdélná okénka vedle sebe, situovaná nad plochou římsou, která nahoře vymezuje atikový nástavec. Okénka jsou dřevěná dvoukřídlá, umístěná ve špaletě a lemovaná vpadlou šambránou. Na stěně štítu nad okénky se nachází dva pozlacené symboly. Dole je to štíhlý půlměsíc, jehož rohy směřují nahoru (měsíc tedy leží). Nad ním je hvězda s kulatým středem a se střídavě rovnými a zvlněnými paprsky (dle literatury jde o erbovní znaky hraběte z Tarnowa, jednoho z majitelů zdejšího panství). Horní segmentový oblouk štítu odděluje profilovaná římsa, která se nad pilastry zalamuje. Uprostřed této obloukovité plochy štítu, lemované profilovanou římsou, je reliéfní symbol, tvořený třemi, vzájemně propojenými kruhy (nahoře je jeden kruh, pod ním pak dva kruhy vedle sebe) – pravděpodobně symbol Nejsvětější Trojice. Jižní fasádu lodi člení kromě soklu a hlavní římsy již jen dva okenní otvory. V ose první od západu je to otvor tvaru lomeného oblouku, částečně zřejmě zakrytý obdélnou přístavbou jižní předsíně. Lemuje ho vpadlá šambrána a dnes je zazděný. V ose druhé od západu je velké obdélné okno, nahoře zakončené do mírného segmentového oblouku a opět se vpadlou šambránou. Zasklení člení čtyři vodorovné a dvě svislé tenké příčle. Jak již bylo dříve uvedeno, k jižnímu průčelí lodi se na jeho západní straně napojuje obdélná přístavba předsíně (?). Protějškové stěny – západní a východní – nejsou stejné. Na západní straně se stěna nahoře zvedá do trojúhelného štítu, připojeného na severní straně ke zdivu lodi. V dolní části štítu, blíže lodi, je oválné, na šířku orientované okénko se vpadlou šambránou. Zcela dole je pak zazděný půlkruhový oblouk, opět lemovaný vpadlou šambránou. Sokl chybí, a to u celé předsíně. U jihozápadního nároží je lizéna, která se nachází také u ostatních nároží předsíně. Zde však tvoří – spolu s horní lizénou vodorovnou – lizénový rám. Jižní stěna předsíně je dvouosá. V ose první od západu je oválné, na šířku orientované okénko v hluboké špaletě, lemované vpadlou šambránou. Situované je pod horní vodorovnou lizénou a blízko nároží. V ose druhé od západu je velké obdélné okno ve špaletě, vyplněné skleněnými cihlami. Otvor lemuje šambrána, tentokrát s plasticky zvýrazněným vnějším okrajem. Ve východní stěně předsíně je vstup, umístěný asymetricky – blíže styku předsíně s lodí. Lemuje ho podobná šambrána, jako velké okno v jižní stěně. V otvoru jsou novodobé dřevěné, převážně prosklené dveře v hluboké špaletě, zabezpečené vnější mříží. Předsíň má střechu rozdělenou do dvou úseků – menší západní (nad štítem) je pultová, nad zbytkem je pak střecha valbová. V hřebeni valbové části střechy je zasazený jednoduchý křížek. Krytinou jsou v obou případech drážkové tašky. Vede k němu jednoramenné schodiště o šesti stupních, lemované dvoustupňovou zdí z režných cihel a z kyklopského zdiva. V západní stěně věže je v dolním podlaží velmi úzké okénko, nahoře zakončené do oblouku a lemované ven se rozšiřující špaletou. V podlaží druhém zdola je obdélné okénko, situované blíže jihozápadnímu nároží, v následujícím podlaží pak dosti úzký obdélný okenní otvor, vyplněnými polootevřenými žaluziovými lamelami. V horním podlaží jsou pak dvě obdélná okénka ve špaletě, nacházející se blízko lizén (jižní z nich je lizéně blíže). Pod hlavní římsou věže je na její stěně ciferník novodobých hodin – ten se nachází na všech čtyřech stranách věže. Východní stěna věže má členění stejné jako západní, navíc je zde ještě jeden velký okenní otvor zcela dole. V severním průčelí věže chybí okénko v dolním podlaží, v jižní stěně je pouze úroveň horního podlaží, kde je obdélné okénko ve špaletě, umístěné asymetricky – blíže jihovýchodnímu nároží. Věž má plechovou stanovou střechu, v jejímž vrcholu je zasazená osmistěnná plechová zvonice. Ve stěnách zvonice jsou otvory, zakončené nahoře do půlkruhu a vyplněné polootevřenými žaluziovými lamelami. Zvonice má zvonovitou plechovou střechu, do jejíhož vrcholu je vsazená jehla s makovicí a křížem. V severním průčelí lodi je podobné okno jako na jižní straně v ose druhé od západu. Rozdíl je v tom, že zde je dole prodloužené o obdélný, na šířku orientovaný otvor, oddělený od zbytku okna zděnou příčkou. Loď má sedlovou střechu, stejně jako presbytář. Nad závěrem je pak střecha půljehlancová, krytinou jsou drážkové tašky. V hřebeni střechy presbytáře je uprostřed zasazená osmistěnná plechová zvonička, v jejíchž stěnách jsou otvory, zakončené nahoře do lomeného oblouku a vyplněné polootevřenými lamelami žaluzie. Zvonička má jehlovou střechu, zakončenou makovicí s jednoduchým křížkem. Barevné provedení: plochy jsou v bledém odstínu žluté až okrové barvy, členící prvky jsou bledě starorůžové - až na šambrány a kamenné prvky oken, které jsou bílé (bílé jsou také spojené kruhy ve štítu západního průčelí). Odlišná je barevnost u věže, jejíž plochy jsou tmavší, než u zbytku kostela – jsou narůžovělé. Členící prvky věže jsou červenohnědé barvy. Poznámka: popis odpovídá stavu v říjnu 2005.

Památková ochrana

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 4688, Hoštka, město, Hoštka, Litoměřice, Ústecký kraj

Regiony

Informační systém o archeologických datech (ISAD)

Seznam pramenů/literatury (Carmen)

Využití

  • sakrální

stáhnout data v .xls