1000150033 - zámek
katalogové číslo
1000150033
název
zámek
kraj
Pardubický kraj
okres
Ústí nad Orlicí
obec
Tatenice
část obce
Tatenice
katastrální uzemí
Tatenice
adresa
č.p. 86
stupeň památkové hodnoty
hodnotný
význam památkové hodnoty
regionální
typ
zámek
druh památky
stavba-budova
kategorie
objekt
památkově chráněno od
3. 5. 1958
existující
ano
sloh
renesance

anotace

Původně čtyřkřídlý renesanční žerotínský zámek z poč. 17. století, s arkádovým nádvořím, sgrafitovou výzdobou, portály a mimořádnou štukovou výzdobou stropů, která patří k nejbohatším na Moravě. Po požáru na konci 18. stol. zachována jen 2 křídla zámku.

popis památkové hodnoty

Objekt zámku v Tatenicích představuje velice hodnotný doklad pozdně renesanční architektury z počátku 17. století. Zvláště cenné jsou štuková výzdoba stropů, která patří k nejbohatším na Moravě, zachovalé renesanční vstupní a nádvorní portály a několik renesančních okenních ostění.

stav zachování památkové hodnoty

Z původní čtyřkřídlé dispozice byla již v minulosti zbourána dvě křídla a arkády v prostoru někdejšího nádvoří. Dnes zůstávají dochována a v současné době jsou rehabilitována a opět využívána dvě křídla, východní a severní. V polovině 80. let 20. století byla dokončena celková rekonstrukce zámku, byla obnovena sgrafita a omítková štuková výzdoba stropů.

popis

Strategická poloha Tatenice při staré obchodní stezce, která tu vedla přes pohraniční lesy Českého království a vstupovala průsmykem v Zábřežské vrchovině podél řeky na Moravu, dala vzniknout už v počátcích osídlování kraje strážní tvrzi. Ta stávala v místech dnešního východního křídla zámku. Později, na počátku 17. století (dokončeno patrně roku 1606), přebudoval někdejší tvrz Ladislav Velen ze Žerotína na jednopatrový, čtyřkřídlý, pozdně renesanční lovecký zámek. Po nuceném Ladislavově odchodu ze země se zámek stal vlastnictvím Lichtenštejnů, kteří ho později prodali místnímu statkáři. V roce 1798 zámek vyhořel a po požáru bylo strženo jeho jižní a západní křídlo i arkádové chodby zbývajících křídel. V místech zbouraných křídel byly postaveny nové hospodářské a obytné budovy. Z původně čtyřkřídlé jednopatrové budovy (popis z roku 1757) tak zůstalo dochováno pouze severní a východní křídlo, včetně severního renesančního portálu s erbem zakladatele a figurami delfínů a východního renesančního portálů s figurami pelikánů. V interiéru je zčásti dochovaná hodnotná dekorativní štukatura kleneb, zdobící původně, stejně jako nedochovaná fresková výmalba, obě podlaží. Exteriér Dvoukřídlá část – sokl z hladké tvrdé omítky. Přízemní část, oddělená od patra římsou, pokryta psaníčkovým sgrafitem s ostře červenohnědou spodní vrstvou. Psaníčka, oddělená tmavými proužky, mají bílý okraj a dělení provedená jednoduchou linkou – střídají se psaníčka dělená diagonálami a se střední třetinou podélně dělenou vodorovně. Horní a levé pole světlé, zčásti při okraji přistínované křížovou šrafurou, spodní pole úplně tmavé, pravé s polosrdcovitým bílým výkrojkem (zčásti se šrafurou) při spodní diagonále. Patro zdobeno stejným sgrafitovým vzorem se šedou spodní vrstvou. Okenní konstrukce novodobé, dvoukřídlé, šestitabulkové v ostěních z umělého kamene, napodobující laloškou profilovanou šambránu, na niž je nasazena přímá římsa, profilovaná podbrádkou a sigmou. Dveře se stejnou šambránou, bez supraporty. Popis jednotlivých průčelí od severu ve směru hodinových ručiček: Severní (vstupní) průčelí – třináctiosé, 6. a 7. osu zprava tvoří okna schodiště, posunutá nahoru a pouze čtyřtabulková. 8. osu přízemí tvoří hlavní vstupní portál – lemování půlkruhově uzavřeného vjezdu profilováno drobnými ústupky, na archivoltě dvě rozety a ve vrcholu maskaron. Rámování tvoří sloupky ze čtvercových bos, na nichž na drobných římsových konzolách stojí (ve výšce archivolt) ve vysokém reliéfu provedení „plameňáci“, ve cviklech ústupkové výplně, nad archivoltou římsové kladí (profilováno s uplatněním perlovce) s nápisem ve vlysu: LADISLAVS*WELWNIVS*BARO*A*ZEROTIN LVNDENBVRGI*TREBOVI AE MARC / MANORVM* ET HOHEMSTADV*ME*EXTRVXIT*AC FIERI FECIT*ANNO DOMINI*1606. Nad římsou dva erby (Ladislava Velena ze Žerotína a manželky Bohunky z Kunovic) v medailonech z vavřínových věnců s volutovými motivy, opřené ze stran ocasy mořských nestvůr – „delfínů“. Východní průčelí – nepravidelné, sedmiosé (3. osa zleva v přízemí, bez okna). Jižní průčelí východního křídla – bez otvorů, pouze se sgrafity. Východní průčelí východního křídla – levá část zakryta venkovním schodištěm. V patře bílé, sgrafito zde tvoří jen vpravo nárožní bosáž. V patře osm velkých půlkruhově uzavřených oken bez dělení, vpravo vedle nich dvě drobná čtyřtabulková okénka. V přízemí prostřídána tři okna a troje dveře (levé polozapuštěné, k nimž sestupuje krátké schodiště, bez plastického ostění). Jižní průčelí severního křídla – nepravidelné devítiosé, zleva: nad 4. a 5. osou v patře jen jedno okno, v 6. ose v přízemí dveře, v 8. ose portál průjezdu shodný s hlavním (viz severní průčelí), avšak vlys hladký, mírně vypouklý, bez nápisu. Od něj stoupá vpravo jednoramenné venkovní schodiště ke dveřím v 1. patře. východního křídla, s plným zábradlím, kryté pultovou plechovou střechou, nesenou na jihu dřevěnými sloupky se vzpěrami. V boční (jižní) stěně schodiště novodobě tvarovaný kamenný portál s dvoukřídlými dveřmi. Západní průčelí severního křídla – bez otvorů, se sgrafity. Střecha dvoukřídlé části – valbová, krytá břidlicí, na severním křídle dělená dvěma oplechovanými požárními štíty. Komín omítaný, se šikmo seříznutou římsovou hlavicí. Hlavní římsa chybí, pohledově uplatněny konce vazných trámů. Nad „arkádovou“ chodbou pultová oplechovaná stříška s hlavní římsou profilovanou ústupky. Zbytek západního křídla – severní průčelí – mezi patry vpravo široké odskočení, otvory pouze v levé části. V přízemí dveře výplňové, zčásti prosklené, s přizděným parapetem, v patře okno dělené do T, vpravo u něj zazdívka dveří, vlevo a nad otiskem sedlové střechy vpravo zbytek štukové omítky, vpravo nastavovaná hrubá omítka. Východní průčelí – otisk sedlové střechy přízemního odbouraného objektu, ve štítě cihlová zazdívka velikosti otvoru, v přízemí vpravo okénko a zbytky vybíhajících bočních zdí. Jižní průčelí – dvouosé, v přízemí okénko do T, v patře vlevo prosklené dveře na balkon z I-profilů a betonových desek, mřížové zábradlí novodobé, se sluncovým motivem, vpravo čtyřtabulkové okno. Západní průčelí – dvouosé, v přízemí vlevo dveře, vpravo okno do T dělené, v patře čtyřtabulková okna. Střecha – valbová, krytá břidlicí, cihelný komín s římsami. Štuková výzdoba kleneb, příčně i podélně souměrná (vyjma F, kde jen podélně) A. Průjezd – základní rozvrh vytváří mohutná lišta, tvořená plochými, lehce vyžlabenými okraji a vypjatou střední částí, filigránky zdobenou po bocích vejcovcem a uprostřed reliéfem provazce z esovitých prvků, spojovaných objímkami. Tato lišta obíhá hrany klenby (i v proniku se stěnami), tvoří vodorovné pruhy pod patkami klenby a na jejím vrcholu proti kápím lunet, jichž se dotýkají, velké rámy: uprostřed obdélný, krajní kruhové. V obdélném vybíjený ornament z plochých pásků, vystupujících z drobného podkladu, v němž je zakomponována uprostřed větší obdélná a v rozích menší kruhové plošky, olemované perlovci, na ploškách rozety. V kruhových rámech velké třívrstvé rozety na kruhových polích lemovaných pěti esovitě tvarovanými pásky, spojovanými objímkami. V plochách kápí trojúhelníková pole, tvořená širokou lištou s plochými okraji a esovkovým ornamentem uprostřed a opět lemovaná esovitými pásky, v polích droboučké rozety. Mezi kápěmi oválná pole, tvořená lištou s třikrát odstupněnými okraji a esovkovým ornamentem, v nich iluzivní heraldický motiv lemovaný perlovcem, kolem polí opět lem, ukončený esovkově tvarovaným páskem, s motivy lilií. Mezi krajními kápěmi a čely klenby kruhová pole, tvořená lištou s esovkovým motivem, uvnitř rozeta, lem z kroucených pásků s motivy lilií. Na ploše klenby ještě několik okřídlených andílčích hlaviček. B. Východně při průjezdu – lišta s plastickým pletencovým vzorem (mezi dvěma perlovci) obíhá hrany lunet a na ploše klenby vytváří proti jejich kápím téměř tři čtvercové rámce, lemované esovitě tvarovanými pásky, spojovanými objímkami, s motivy lilií. C. Severovýchodní sál – lišta, vytvářející základní rozvrh, je provedena z drobných kvítků mezi dvěma vejcovci a s plochými lehce vyžlabenými okraji. Běží po hranách lunet, v polovičním provedení i po styku kápí se stěnami, na vrcholové části pak podélný rám, dotýkající se vrcholů kápí, v rámu vložen rámec na kratších koncích zakončený půlkruhově, s rámem propojen příčkami – na kříženích lví hlavy. V rámci vložen další, čtvercový rám s plastickým květem uprostřed, zevně doplněný velkými půlkvěty a esovitými pásky. V ploše mezi vnějším a vnitřním rámem velmi ploché rozetky a páskové ornamenty s motivy lilií. Mezi kápěmi na kratších stranách místnosti výplně oválné, na delších trojúhelníkové – tvořeny lištou s plochými okraji a vypouklou střední částí s filigránským kvítkovým ornamentem, kolem doplněny stáčenými pásky s motivy lilií. V kápích lunet z podobné lišty vytvořen ze dvou stáčených prvků srdcovitý motiv, s liliemi u jejich dotyku. V plochách doplněno okřídlenými andílčími hlavičkami. D. Schodiště do 1. patra – na spodní podestě ústupkové lišty na hranách lunet, ve vrcholu kruhový svorník s reliéfem okřídlené andílčí hlavičky. Nad nástupním ramenem vybíjený kobercový vzor z plochých lišt: na podélné ose pět čtvercových výplní (s rozetkami uprostřed), propojených diagonálními spojkami s čtvercovými výplněmi po krajích. Na mezipodestě na hranách lunet i podél stěn lišty s vejcovci a esovkovým ornamentem (stejné jako hlavní lišta v A), na vrcholech kruhové svorníky s reliéfy andílčích okřídlených hlaviček, provázaných rostlinnými motivy. Nad výstupním ramenem vybíjený ornament z plochých lišt, vytvářejících oválné, kruhové a naoko postavené čtvercové výplně a stáčené motivy. Nad podestou v 1. p. vyžlabené lišty na hranách lunet, uprostřed kruhový svorník jako na mezipodestě. E. Severní místnost východního křídla – na klenbě na kratších stranách čtvercové, na delších a na vrcholu klenby obdélné rámce, tvořené plastickou lištou s esovkovým ornamentem, lemovaných s každé strany perlovcem – stejná lišta obíhá patu klenby. Rámce lemují stáčené pásky s motivy lilií. V ploše kolem a na osách mezi rámci nevelké rozety a okřídlené andílčí hlavičky. F. 1. patro: místnost nad průjezdem – základní rozvrh vytváří výrazná lišta s hladkými, lehce vyžlabenými okraji a obloukovou střední částí, pokrytou plastickým vzorem z drobných květinových motivů, mezi oběma vejcovci. Běží po hranách lunet (na styku svorník), po delších stěnách pod patkami klenby a v čelech jako půllišta po hraně klenby. Ve vrcholové části klenby vytváří v jižní části velkou obdélnou výplň, spojenou s ostatní sítí kolmicemi ze středů stran. Ve výplni uprostřed rozetka, obkroužená osmicípým obrazcem z proplétaných pásků, při okrajích ještě subtilní rostlinné motivy. Mezi výplní a patou klenby po každé straně dvě menší oválné, dole mírně zahrocené kartuše, vytvořené toutéž lištou v nich zbytky malby fiktivních heraldických motivů, kolem nevýrazný rolverkový límec s motivy lilií. V severní části šestilaločná výplň (z téže lišty) kolem plastické šesticípé hvězdy s motivem plodu s šestilistým okvětím uprostřed, pod ní na obou stranách oválné výplně (z téže lišty a s rolverkovým límcem) s bohatě utvářenými velkými rozetami uprostřed. V kápích lunet srdcovitý motiv jako v C. G. Místnost západně při schodišti – lišta, utvářená jako F lemuje hrany výsečí, okraj klenby u bočních čel (nikoli v lunetách), vytváří podélné pruhy pod patkami a v úrovni vrcholů výsečí a na vrcholové části tři výplně: střední protáhlá s polokruhovými bočními stranami, krajní kruhové – v krajích velké osmilisté rozety, prostřední rozeta obklopená čtyřmi okřídlenými hlavičkami andílků a dva velké dvanáctičetné vějířovité motivy. Na průsečících lišt drobné lví hlavy. V ploše mezi výplněmi rozetky, v plochách mezi kápěmi trojboké výplně z téže lišty (místo vejcovce ale srdcovitý motiv jako v C. Podkladní plocha klenby tónovaná šedě, květy a rozety červeně a žlutě, ostatní bílé. H. Severní místnost V křídla – lišta, utvářená jako F., lemuje hrany výsečí, vytváří podélné pruhy v úrovni vrcholů výsečí – na dotycích drobné lví hlavy a na vrcholové části tři výplně: střední obdélnou, vyplněnou ornamentem z esovkově stáčených pásků a motivů lilií a boční kruhové, v nich mohutné šestičetné květy s motivem plodu uprostřed. Mezi výplněmi v ploše andílčí okřídlené hlavičky. Mezi kápěmi lunet (mezi kápěmi a čely poloviční) nakoso postavené čtverce z lišty s kvítkovým ornamentem, uprostřed rozetky. V kápích srdcovitý motiv jako v C. I. Západní místnost zbytku západního křídla – v době průzkumu nepřístupná.

Památková ochrana

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 16287, Tatenice, ves, Tatenice, Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj

Regiony

Informační systém o archeologických datech (ISAD)

Události

  • vznik

Využití

  • Původně zámecké sídlo. Později, v první polovině 20. století, část interiéru přeměna na byty, část na hostinec, ještě později využíváno jako skladové prostory. Po celkové rekonstrukci obou křídel v průběhu 80. let 20. století začal být objekt zámku opět využíván. V jeho interiéru dnes sídlí obecní úřad, knihovna, restaurace, je zde sál a obřadní síň s bohatými štuky. Rozsáhlé podkrovní prostory zámku nejsou zatím využity.

stáhnout data v .xls