Květná zahrada

Zahrada byla založena na obdélném půdoryse s rozměry 300 x 485 m a obehnána zdí na severní straně nahrazenou kolonádou (1671). Před kolonádou, vně zahrady, byl zřízen obdélný bazén, který sloužil jako rezervoár vody pro zahradu. Ideově byla zahrada rozdělena do dvou částí na květnici a štěpnici. Do zahrady se vstupovalo kolonádou. Ve středu navazující květnice se nacházel zahradní pavilon (1668) s množstvím vodních hříček a kvalitní sochařskou a malířskou výzdobou, dalšími prvky kompozice byly dvě fontány – lví fontána a fontána tritonů. Vegetační složku zastupovaly tvarované živé stěny které příčně, podélně i diagonálně protínaly plochu květnice a členily ji na menší pole (boskety) vyplněné broderií a bludišti. Na květnici navazovala štěpnice rozdělená tvarovanými stěnami na dvě symetrické části. v tabulích osázených ovocnými stromy se nacházely dva pstruží rybníky a dva jahodové kopečky ukončené dřevěnými vyhlídkovými pavilony. Uprostřed štěpnice byla umístěna kuželna. Na hlavní část zahrady tvořenou květnicí a štěpnicí navazovaly další zahradní prostory. Zděná ptačí voliéra s bazénem, králičí kopec se sochou Diany, bažantnice, hospodářský dvůr, holandská zahrada se dvěma oranžériemi a sochou Neptuna. V roce 1691 bylo vydáno grafické album s 32 vyobrazeními zahrady od J. Nypoorta a G.M. Vischera. V průběhu 18. století přestává zahrada plnit reprezentativní funkci a stává se spíše hospodářským zázemím pro rozvíjející se podzámeckou zahradu. K výraznějším změnám kompozice došlo až v druhé polovině 19. století. Nejdříve došlo k vykácení části tvarovaných stěn mezi kolonádou a zahradním pavilonem, mezi roky 1840-1845 pak došlo ke zřízení nového vstupu to zahrady. Na místě hospodářského dvora byl vybudován architektem Antonem Arche nový čestný dvůr tvořený portikem a dvěma skleníky (studený, teplý). Díky tomu, že zahrada přestala plnit reprezentativní funkci, zachovala si její kompozice z větší části podobu z druhé poloviny 17. století. V 50. letech 20. století byl prostor mezi kolonádou a zahradním pavilonem upraven dle projektu Pavla Janáka. Od 60. let 20. století byla zahrada upravována dle projektu architekta Dušana Rýdla. Z původního vybavení zahrady zůstala zachována kolonáda s 44 nikami a sochami a 46 poprsími, zahradní pavilon přestavěný na začátku 20. století, lví fontána i fontána tritonů s novodobým figurálním dříkem od sochaře Zdeňka Kováře, sochy zápasníků, pstruží rybníky, jahodové kopečky, zděná voliéra a klasicistní čestný dvůr. Na ploše zrušené bažantnice a králičího kopce bylo zřízeno zahradnictví. Při archeologickém průzkumu v bývalé holandské zahradě byly odkryty základy zděné oranžérie z 18. století.