Hrad Krumvald, jehož jméno vzniklo počeštěním původního německého názvu Grünwald, byl vybudován patrně na konci 13. nebo počátku 14. století neznámým příslušníkem rozvětveného rodu Ranožírovců, jejichž hlavním sídlem byl hrad v nedalekém Bílkově. Samotný hrad Krumvald se v písemných pramenech neobjevuje a jediným dokladem jeho existence je pouze užívání predikátu z Gruenwaldu jeho držiteli. Tak k roku 1310 jsou jmenováni bratři Smil a Wolfram z Gruenwaldu a dále v roce 1347 bratři Beneš a Ondřej. To jsou poslední známí majitelé hradu, který je patrně ještě před koncem 14. století opuštěn. Zbytky hradu jsou situovány v nadmořské výšce 600 m ve střední části táhlého hřebenu, který vybíhá směrem k SSV od návrší Zelená hora (kóta 619,2 m). Důvod založení hradu v nepříliš strategické poloze již neznáme – místo bylo ze dvou stran přístupné po širokém temeni hřbetu a též boční svahy klesající do údolí Dobrohošťského a Budiškovického potoka jsou jen mírné. Hradní areál o rozměrech 90 × 80 m, který zaujal celou šíři hřbetu, je tvořen obdélným jádrem a širokým fortifikačním systémem dochovaným v podobě hlubokých příkopů s vnějšími valy. Vyvýšené hradní jádro má tvar pravidelného obdélníka o rozměrech 40 × 30 m. Na třech stranách je obklopeno lineárními nízkými valy (o výšce 0,3 – 0,5 m), které jsou s největší pravděpodobností pozůstatky vnitřní obvodové hradby. Vnitřní plocha je mírně členitá s několika zahloubenými a vyvýšenými objekty, což jsou zřejmě zbytky původní vnitřní zástavby. Žádné zbytky zdiva se však zde ani v jiné části hradu nedochovaly. Fortifikační systém hradu, zachovaný především na obou bočních stranách, se skládá z mohutného příkopu o šířce až 15 m a přiléhajícího vnějšího valu širokého kolem 10 m. Výškový rozdíl mezi dnem příkopu a temenem valu je na Z straně asi 3 m, na V straně 1 – 1,5 m. Příkopy i valy mají tvar písmene L o délce stran 65 m a 10 m, přičemž jejich kratší úseky se k sobě na J straně přibližují na vzdálenost 25 m. Terénní situace – zejména nedokončený Z příkop ukončený rovnou skalní stěnou - však naznačuje, že obě fortifikace nebyly navzájem propojeny. Uvažovat můžeme buď o nedokončeném obvodovém opevnění nebo o existenci zaniklých nadzemních staveb, které opevnění na obou stranách uzavíraly, ve druhém případě by měl hrad průjezdnou dispozici přístupnou ze S i z J.