výšinné opevněné sídliště - hradiště, archeologické stopy

Jednodílné hradiště leží v nadmořské výšce 604 m na trojúhelníkovité ostrožně mezi Blanicí a Žárovenským potokem. Je situováno na oválné vyvýšené plošině v zakončení ostrožny, která je na S přístupové straně přepažena opevněním, za nímž terén mírně klesá do širokého sedla mezi hradištěm a obcí Dvory. Fortifikace na S straně se skládá ze dvou valů a příkopu mezi nimi. Hlavní vnitřní val o délce 70 m má rovnou střední část, avšak jeho oba konce se v tupém úhlu zatáčí směrem k J, přimykají se ke hraně údolí obou vodních toků a zvolna se snižují. Val je na vnitřní straně vysoký 2 m a na jeho povrch vystupuje kamenná destrukce. Před valem se nachází obranný příkop o šířce 4 m a hloubce až 2 m, který kopíruje průběh vnitřního valu. Na V straně se jeho rozměry zvolna zmenšují a příkop se vytrácí, jeho Z konec je zavezen. Na vnější straně příkopu byl v minulosti uváděn další vnější val, který je v současné době téměř neznatelný. Za opevněním následuje asi 60 m dlouhá nečleněná vnitřní plocha hradiště beze stop vyvýšených či zahloubených objektů. Na tupém J konci ostrožny se nachází kruhovitý pahorek o průměru 25 m a výšce až 3 m interpretovaný jako pozůstatek středověkého tvrziště. Pahorek má ploché temeno o rozměrech 18 × 14 m, na němž starší zprávy uváděly stopy zaniklých objektů, kruhovitá prohlubeň v SZ části byla označována jako studna. Ve vzdálenosti 6 m od pahorku probíhá šikmá terénní hrana o výšce až 2,5 m, která je pozůstatkem zaniklé J fortifikace. Vnější strana této hrany je tvořena souvislou kamennou destrukcí. Opevnění mělo obloukovitý průběh a na obou svých koncích se šikmo připojovalo ke hraně údolí. Celý areál hradiště se rozkládá na ploše asi 140 × 75 m.