Mlýnice s obytnou částí

V hlubokém lesnatém údolí řeky Rokytné je situován soubor staveb Valova mlýna přístupný od jihu, z Horních Kounic a ze severu, od Rešic, polními a lesními cestami překonávajícími strmý terén příkrých úbočí údolí. Komplex staveb mlýna tvoří: 1.) přibližně severojižně orientovaná hlavní mlýnská obytná a výrobní budova s navazujícím severním blokem lednice s vodním kolem a s přístřeškem kryjícím stavidla, u náhonu k východu vysunutým výstupkem tzv. šalandy a jižněji mladším křídlem skladu upraveným novodobě pro obytné využití a konečně dvěma drobnými, k severozápadu do dvora vybíhajícími přístavky zádveří a skladu; 2.) na západě se nacházející, vůči mlýnu souběžně orientované dlouhé hospodářské stavení se dvěma příčně vybíhajícími krátkými křidélky; 3.) na jihu do svahu vsazený venkovní přístřešek kolny s navazujícím sklepem a tarasními zdmi, které zpevňují svažitý terén nad mlýnem. Na protější straně náhonu k lednici nárožím přiléhá stavba pily dřevěné trámové konstrukce na zděných pilířích. Hlavní budova mlýna s jižní obytnou částí a severní mlýnicí je obdélného půdorysu krytá polovalbovou střechou. Jižní obytná část je přízemní nepodsklepená, severní mlýnice má celkem čtyři funkční podlaží, dvě suterénními a dvě nadzemní, z čehož druhé nadzemní podlaží zaujímá podstřešní prostor. Z obytné části vystupuje do dvora v západním směru dřevěný hranolový útvar zádveří krytý nízkou sedlovou stříškou a severněji z mlýnice zděný přístavek skladu krytý pultem; na severu z mlýnice ve východním směru vystupuje výstupek tzv. šalandy - prostory navazující na 1. suterénní podlaží sloužící pro ubytování mládků a tovaryšů a jižně od něj kolmo k východu vybíhá delší, v 30. letech 20. st. přistavěné skladištní křídlo obdélného půdorysu kryté pultovou střechou, které je dnes zčásti upraveno k obytným účelům. Průčelí jsou až na profilovanou korunní římsu a mírně předstupující barevně odlišený sokl (vínově červený barevný tón omítky oproti okrovému omítnutí vyšších partií stěn) hladká, prolomená nesymetricky rozmístěnými pravoúhlými vstupy a okenními otvory různé velikosti (dlouhé severozápadní průčelí od severu: 2x vstup + okenní otvor na čelním průčelí přístavku skladu, na vlastním SZ průčelí mlýna vstup do mlýnice + 3 okenní osy + vstup do obytné části krytý dřevěnou verandou přístupnou pravoúhlým vstupem; jihovýchodní štítové průčelí je v přízemí prolomeno 3 okenními osami a ve šítu do půdního prostoru 2 menšími obdélnými okny; dlouhé jihovýchodní průčelí je prolomeno dvěma okenními otvory, z něj příčně k jihovýchodu vystupující mladší nehodnotné boční křídlo je prolomeno několika pravoúhlými okenními otvory a vstupem ve zděném zádveří. K severovýchodnímu štítovému průčelí mlýnice přiléhá suterénní zděný objekt lednice. Lednice je přístupná úzkou schodištní chodbou z převýšeného vstupního přístavku vysunutého ze severovýchodního průčelí. Obytná část je jednopodlažní s vnitřní s dispozicí o čtyřech prostorách: vpředu na jihozápadě síní zaklenutou dvěma poli pruské placky na středním segmentově zaklenutém pasu a komorou zaklenutou jedním polem pruské placky, a za nimi směrem k mlýnici dvěma plochostropými pokoji. Podlahy jsou prkenné, okenní výplně jsou dřevěné dvojité, dvoukřídlé (některá okna jsou trojdílná či čtyřdílná s horními samostatně otvíravými křídly, do špalet mezi okna jsou vsazeny kované mříže z pravoúhle se protínajících prutů zdobené u některých otvorů klasicistním dekorem z prstenců a konvexně ohýbaných pásků vložených do rastru mříže. Vstupy jsou opatřeny dveřmi svlakové konstrukce místy s dochovanými barokně-klasicistními krabicovými zámky. Mlýnice je čtyřpodlažní se dvěma suterénními podlažími, přízemím a patrem vloženým do půdního prostoru. Podlahy jsou prkenné, ve strojovně v suterénu betonové, okna převážně jednoduchá, dřevěná vsazená do špalety s předsazenou mříží z pravoúhle se protínajících prutů. První suterénní podlaží mlýnice podpírají v druhém suterénním podlaží (strojovně) umístěné dřevěné pilíře s vyřezávanými profilacemi, v tomtéž prostoru je v suterénním zdivu jihovýchodní stěny mlýnice dochován záklenek velké niky – patrně se jedná o pozůstatek starší vývojové fáze mlýna. První suterénní podlaží nesoucí mlecí stolice má charakter dlouhé chodby příčně procházející mlýnicí, na západě je přístupné samostatným vstupem ze dvora, na východní straně pak ústí do prostory „šalandy“ v severovýchodním nároží mlýnice. Na strojovnu navazuje v ose suterénní lednice krytá rovnou dřevěnou střechou. Na severozápadní straně k lednici přiléhá dřevěný přístavek kryjící tři stavidla, pod nímž do lednice ústí náhon. Shora spadající vodní proud poháněl celkem tři vodní kola, první sloužilo pro pohon mlýna, druhé pro pohon pily a třetí rezervní pro případ opravy některého z prvních dvou kol. V lednici se nyní nachází pouze jedno kolo, které je nedávnou (z r. 2010) funkční replikou předchozího uhnilého kola pocházejícího patrně z 30. let 20. st. Kolo pohání pomocí převodových šípových kol z litiny a transmisí celý strojní systém mlýna. V případě delšího sucha a tedy nedostatečného průtoku vody v náhonu pohon mlýna zajistila pomocná transmise připevněná ke konstrukci krovu nesoucí velkou lanovnici, z níž procházelo otvorem ve střeše dlouhé lano až do protilehlé stodoly k motoru trvale zde umístěného traktoru, či dříve stacionárnímu naftovému (či patrně ještě dříve parnímu) motoru (z tohoto zařízení je dochována transmise v krovu hlavní mlýnské budovy). V mlýnici je dochována většina část technického výrobního zařízení mlýna: Bankiho turbína, systém transmisí vodního kola a Bankiho turbíny, hlavní a pomocné dynamo, rovinné vysévače, šneková třídička, dřevěný zásobník na obilí a horní kryté kladky na korečkové výtahy (ty jsou nefunkční), dále dvě mlecí stolice - Webman´s Zürich z r. 1873 a Ganz&Comp Budapest z r. 1883 (třetí stolice, rovněž od firmy Ganz, vyrobená r. 1885 a vybavená ocelovými válci, se nedochovala), ve strojovně je konečně umístěn krupičný stroj reforma. Dřevěný krov obytné části a mlýnice je vaznicové soustavy se středovými vaznicemi, střešní krytinu tvoří taška bobrovka.