Husův sbor Církve československé husitské stojí v ulici 9. května na SZ okraji obce na nevelké lichoběžníkové, převážně travou porostlé parcele nedaleko železniční trati. Nepodsklepená budova členitého obdélného půdorysu, orientovaná kněžištěm přibližně k ZSZ, je vyzděna z neomítaných bílých struskocementových cihel. Větší záp. část stavby se sálem modlitebny je přízemní, vých., v půdorysu mírně rozšířená třetina s obytnými a provozními místnostmi je jednopatrová. Na již. straně je do obvodu širší profánní části stavby vložena nízká štíhlá hranolová věž čtvercového půdorysu. Vnější skladba hmotově i objemově diferencovaných částí budovy jednoznačně rozlišuje nižší, poněkud užší, avšak dlouhou sakrální část s bohoslužebným sálem od rozšířené jednopatrové, funkčně odlišné části profánní. Členění exteriéru je velmi střídmé, téměř funkcionalistické. Na fasádách se velmi působivě uplatňuje dekorativní geometrická skladba bílých cihel. Střídmost architektonického výrazu je dobře patrná na průčelích lodi a kněžiště. Na podélných stranách lodi je vyjádřen pravoúhle předstupující asi 2 m vysoký sokl, který přechází i na presbytář. Horizontální pás téměř spojitých šesti oken má společnou průběžnou parapetní hranolovou neprofilovanou římsu, vyzděnou z cihel na výšku kladených a společný železobetonový překlad, který mírně vystupuje z roviny fasády a má tak funkci nadpražní římsy. Korunní neprofilovaná římsa, rovněž vytažená z betonu, je fabionově vyžlabená a přechází na záp. stranu budovy. Na sev. straně je v ose levého okna prolomen boční pravoúhlý vchod s krátkým představeným schodištěm, vyrovnávajícím výškový rozdíl mezi úrovní terénu a mírně zvýšeného přízemí. Odsazený mělký presbytář má charakter hranolového rizalitu, v jehož středu je slepé trojdílné okno se stejnými římsami jako na bočních stranách lodi. Boční průčelí patrové profánní vých. části budovy mají obdobný, velmi střízlivý architektonický ráz. Vysoký sokl sem přechází bez přerušení z boků lodi, betonová korunní římsa má stejný vyžlabený tvar bez profilace. Na obou stranách jsou prolomeny prosté pravoúhlé vchody s betonovými římsovitě vystupujícími nadpražními překlady. Před vchody jsou představena krátká vnější schodiště. Velká čtvercová i úzká obdélná okna v přízemí a patře mají stejné parapetní římsy ze svisle kladených cihel a betonové mírně vystupující překlady jako okna v lodi. Excentricky umístěná čtyřboká věž na jižní straně budovy nevystupuje z roviny průčelí. Jižní strana věže je téměř v celé výšce pročleněna úzkým vertikálně spojitým okenním pásem, proskleným neprůhlednými čtvercovými tabulkami. Obdobný, ale podstatně nižší okenní pás je na vých. straně. Hranol věže, ukončený široce vystupující lunetovou římsou, je na každé straně v nejvyšším zvonicovém patře otevřen dvěma šířkově obdélnými okny. Věž je završena kovovou plastikou kalicha. Vstupní, k V obrácené patrové průčelí s předstupujícím krátkým širokým přímočarým schodištěm o šesti stupních má střídmě reprezentativní, monumentalizující formu. V ose průčelí je hluboký výklenek, v němž je zapuštěn pravoúhlý vchod s dvoukřídlými rámovými, částečně prosklenými dveřmi. Po stranách vchodu jsou dvě vertikální úzká obdélná okna, prosvětlující jinak tmavý prostor předsíně. Nad vchodovým výklenkem v patře je stejně široká a hluboká, půlkruhově završená, uvnitř plochostropá loggia, v jejíž zadní stěně je obdobný vchod z chodby s dvoukřídlými prosklenými dveřmi a dvěma postranními úzkými okny. Všechny otvory mají společný železobetonový překlad. Loggia sloužila zřejmě i jako tribuna a řečniště při větších církevních shromážděních. Tato střední část průčelí je v obou podlažích zdůrazněna plochým dvakrát odstupněným půlkruhově završeným rámem, vyzděným z režných cihel. Nad záklenkem loggie je na fasádě připevněn reliéfní, zřejmě kovový nápis: HUSŮV SBOR. Po obou stranách střední osy jsou v přízemí prolomena velká téměř čtvercová okna s vystupující nadpražní hranolovou betonovou římsou. Plocha fasády nad okny je nečleněná, uplatňuje se zde pouze síťový rastr cihelné vazby. Dvoukřídlé okenní konstrukce jsou děleny do šesti tabulek. Nároží jsou rámována lizénami, které jsou zakončeny krátými úseky korunní římsy, přetaženými sem z bočních průčelí. Nízký trojúhelný štít, lemovaný široce vyžlabenou betonovou římsou s mohutným lichoběžníkovým klenákem ve vrcholu, není oddělen od roviny vlastního průčelí. Z vrcholu štítu vystupuje symbol husitské církve - kovový kalich v opsaném kruhu, završený trojramenným křížem. Obě části budovy jsou završeny samostatnými sedlovými střechami o různé výšce hřebene, nad presbyteriem je střecha valbová. Všechny střechy jsou pokryty starými dožívajícími eternitovými úhlopříčně kladenými šablonami, pouze na presbytáři je zcela nová krytina.