hradiště Hůrka

1) rotunda sv. Petra a Pavla 2) základy kostela sv. Vavřince 3) základy kostela sv. Kříže 4) základy zvonice 5) hradiště Hradiště zaujalo mírně se k západu svažující a zužující se hřbet návrší s prudkými severními a jižními svahy k Tymákovskému potoku a Úslavě. Vlastní akropole na nejvyšším místě hradiště s kostelem sv. Vavřince pravděpodobně z 2. poloviny 11. století a předpokládaným palácem je od východního předhradí odděleno hlubokým příkopem a mohutným valem (původně hradbou s roštovou konstrukcí a čelní kamennou zdí), opevnění (pravděpodobně lehčího typu) východního předhradí se nedochovalo (jeho náznakem může být terénní hrana na severní straně). Na tomto předhradí byl snad ve 12. století vystavěn kostel sv. Kříže, jehož základy jsou již dlouhodobě odkryté. V západní části hradiště oddělené od akropole dalším, tentokrát již nižším valem byla nad jižním svahem údajně již v závěru 10. století postavena rotunda sv. Petra a Pavla, v jejímž okolí vzniklo kostrové pohřebiště. Podle novějšího datování vznikla rotunda až ve 12. století. Val na západní straně byl v minulosti proražen přístupovou cestou. Tento val pokračoval i pod jižní svah, kde se dosud zachoval v zahradách při západní straně původního opevněného podhradí mezi vlastním hradištěm a Úslavou. Zříceniny kostelů sv. Vavřince a sv. Kříže zanikly až v průběhu 18. a 19. století, rotunda byla stavebně upravována ve 2. polovině 16. i 20. století. U paty severního svahu vede cesta se starším kamenným dlážděním, jde pravděpodobně o trasu staré zemské cesty směřující z nitra Čech přes Plzenec k jihozápadu. Plocha Z předhradí a akropole je pokryta křovinami a zplanělým sadem, v současné době prořezávána. S svah – vzrostlý smrkový les, J svah - křoviny, V předhradí - vzrostlý smíšený les a křoviny.