1) zámek čp. 67 2) terasa a) plastika Jelena 3) jízdárna 4) kaple sv. Kříže čp. 267 5) lokajna čp. 266 6) konírna čp. 265 7) park a) chaloupka s litinovou kašnou b) altán - studna 8) skleník 9) domek zahradníka čp. 68 10) kašna se sousoším Řeky 11) most přes Úslavu Nad údolím řeky Úslavy, na J svahu návrší Boru, v někdejším Šťáhlavském panství, začal v 80. l. 18. stol. hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic budovat lovecký zámeček. Stavbu navrhl a vedl pražský architekt Václav Haberditz. Novostavba měla čtyři křídla na pravidelném obdélníkovém půdorysu. Poč. 90. l. 18. stol. nechal Vojtěch Černín zámek rozšířit, aby vyhovoval zvýšeným nárokům společenským i rodinným. Jednalo se o přístavby dvou dvojic symetricky stojících budov, jízdárny a kaple, lokajny a konírny. Jízdárna a kaple vznikly jako dvě protějškově symetricky komponované budovy po bocích příjezdové cesty. Shodně vnějškově řešené budovy co do tvaru, velikosti, členění i detailů se liší až vnitřním prostorovým členěním. Navrhl je poč. 90. l. 18. stol. přední pražský architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi a stavbu vedl pravděpodobně Václav Haberditz. Lokajna a konírna jsou slohově velmi podobné, rovněž protějškově řešené budovy na opačné straně zámku, hlouběji v parku, patrně ze stejné doby a od téhož architekta. Domek zahradníka vznikl jako doprovodná, provozně nezbytná stavba někdy těsně po postavení zámku v 80. l. 18. stol. Po Černínech vlastnili panství Valdštejnové. Za nich byl upraven park a pod zámkem vznikla huť. Po konfiskaci v r. 1945 areál ve vlastnictví státu.