pravoslavný kostel sv. Václava a sv. Ludmily

Jedná se o nejmladší třebíčský kostel postavený v letech 1939 – 1940 podle návrhu profesora Kolomackého třebíčskou stavební firmou Herzán. Budova chrámu napodobuje svým vzhledem staré byzantskoslovanské církevní stavby, její báň je pokryta zlatou fólií. V přízemí kostela se nachází byt faráře. Autorem vnitřní výzdoby chrámu a ikon je rovněž V. Kolomacký. Prostranství okolo kostela s přilehlou ulicí bylo po II. světové válce přejmenováno na Gorazdovo náměstí na paměť prvního biskupa české pravoslavné církve, kterého nacisté popravili za napomáhání čs. parašutistům po atentátu na říšského protektora R. Heydricha. Samotná stavba je neobvyklá, a jako by se vymykala běžným časovým a regionálním standardům. Je svým způsobem unikátní a při bližším prozkoumání, obzvláště v rovině urbanistické, vytváří jedinečnou architekturu, která svým měřítkem a programem nijak nenarušuje zastavovanou plochu okolí. Působí velmi nenápadně. Centrální dvoupodlažní stavba odvozená od půdorysu řeckého kříže s pětibokým závěrem na východní straně, k němuž jsou přistavěny dvě sakristie. Jižní vstupní průčelí je členěno arkádovým schodištěm zalomeným do pravého úhlu s hranolovou věží v průčelí, prolomenou půlkruhovým obloukem, nad nímž je obraz P. Marie, chráněný plechovou stříškou, zvonicové patro věže je prolomeno po dvou arkádových obloucích a je v něm zavěšen zvon. Korunní římsa schodišťové věže nese nízkou stanovou střechu, završenou bání s pravoslavným křížem, u paty po jednom římsovaném půlkruhovém frontonu. Vstupní schodiště má dvě podesty, na čelní stěně spodní podesty je žulová deska s rytým textem: PAMÁTCE MUČEDNÍKA / VLADYKY GORAZDA / prvního biskupa české pravoslavné církve / 26. V. 1879 umučen 4. IX. 1942. / VĚČNÁ PAMĚŤ. / Věnovala náb. obec pravoslavná v Třebíči./ Chrámový prostor v patře je zaklenut kopulí nesenou čtyřmi pilíři, postranní lodě jsou otevřeny širokým segmentovým obloukem, jen vítězný oblouk je vyšší a je přepažen ikonostasem. Boční lodě zaklenuty valeně. Stěny pokryty nástěnnou malbou ze života Bohorodičky a Krista, doplněna ornamentálním rostlinným dekorem. Podlaha je z keramické dlažby. Pravoslavným křížem označeny hlavice okapních svodů. Z horní podesty vedou dvoukřídlá pravoúhlá vrata do chrámu. Západní průčelí je členěno centrálním rizalitem, který je v přízemí prolomen trojdílným oknem a v chrámovém patře třemi půlkruhově zaklenutými okny. Fasáda je v přízemí prolomena prosklenými pravoúhlými dveřmi a dvěma pravoúhlými okny a v patře schodišťovou arkádou. Severní průčelí je členěno osově umístěným rizalitem, prolomeným v přízemí trojdílným oknem a v patře třemi půlkruhově zaklenutými okny. Východní průčelí je členěno pětibokým závěrem, k němuž je na severní straně přistavěna přízemní čtvercová sakristie a na jižní straně dvoupodlažní. Závěr je v přízemí prolomen trojdílným oknem a v patře dvěma půlkruhově zaklenutými okny. Průběžná zalamovaná korunní římsa nese zvalbenou střechu, z jejíhož středu vyrůstá mohutný hranol věže, prolomený na severní straně půlkruhovým oknem a završený profilovanou korunní římsou s obloučkovou atikou, která vynáší stanovou střechu s válcovou věží, u jejíž paty je po jednom obloukovém frontonu a ve vrcholu cibulové báně pravoslavný kříž. Přízemní místnosti jsou plochostropé, slouží zázemí pravoslavné obci.