kaple sv. Vojtěcha

Kaple stojí v SZ části obce v dolní vých. části protáhlé, poměrně strmě se k V svažující ulicové návsi téměř při jejím vyústění do hlavní silnice. Stavba, orientovaná zhruba k VJV, sestává z obdélné lodi a odsazeného presbytáře mírně podkovovitě protaženého půdorysu, tvořeného mělkým obdélným polem a půlkruhovým závěrem. Strukturu zdiva, pravděpodobně smíšeného s podstatným podílem cihel, zakrývají nové štukové omítky, tónované v základní ploše lomeně bílým akrylátovým nátěrem, plastické články jsou zdůrazněny velmi světlým žlutavě nazelenalým odstínem. Sokl je vyzděn z pravidelně otloukaných neomítaných opukových kvádříků. Výška soklu se vzhledem k situaci kaple ve svažitém terénu návsi směrem k V výrazně zvětšuje a dosahuje na kněžišti max. výšky asi 2,2-2,4 m. Interiér je plochostropý v lodi i presbytáři, rovný hladce na rákos omítnutý strop má široký čtvrtkruhový fabion oboustranně lemovaný úzkou profilovanou štukovou lištou. Loď osvětlují dva páry vysokých obdélných půlkruhově sklenutých oken. Záp. část lodi zaujímá dřevěná kruchta, nesená dvěma štíhlými dřevěnými hranolovými mírně balustrově projmutými sloupy s vysokými hranolovými sokly a hlavicemi. Přímý parapet je složen z plochých prkenných balustrů, spojených profilovaným soklem a madlem. Kruchta je přístupná strmým žebříkovým schodištěm v SZ koutě lodi. Široký půlkruhový, jen nepatrně stlačený triumfální oblouk vystupuje z hranolových přízedních pilířů s římsovými hlavicemi. Dvě okna po stranách podkovovitého presbytáře jsou stejného tvaru jako v lodi, v ose závěru je prolomeno kruhové okno. Interiér je omítnut novými vápennými lomeně bílými až béžovými omítkami, plastické články a fabion světleokrové, strop presbytáře a fabionová římsa jsou modré. Podlaha je dlážděna keramickými dlaždicemi z doby stavby. Členění exteriéru je jednoduché, fasády jsou lemovány po obvodu plochými lizénovými rámy a nenáročně profilovanou a vyžlabenou korunní římsou. Podélná průčelí lodi jsou dvouosá, obdélná okna s půlkruhovými záklenky rámují kvádrované šambrány. Stejné členění se uplatňuje i na presbytáři. Přechod úzkého obdélného pole do půlkruhového závěru se projevuje ve zdivu pouze zvenku lehkým odsazením, lemovaným lizénami. Hladké záp. průčelí je uprostřed prolomeno pravoúhlým portálem v hladkém kamenném ostění, orámovaným polosloupovou půlkruhovou edikulou. Polosloupy bez patek vyrůstají ze společného soklu budovy, který se pod nimi zalamuje. Polosloupy vrcholí nízkými římsovitě profilovanými hlavicemi, z nichž vybíhá půlkruhová bohatě profilovaná archivolta, vymezující plochu tympanonu. V tympanonu je orámované pole s reliéfním řeckým křížem v opsaném kruhu uprostřed. Dvoukřídlé rámové dveře jsou novou kopií původních dveří, rozbitých při vyloupení kaple. Nad vchodem je slepé kruhové okno v kvádrované šambráně. Trojúhelný štít není oddělen od dolní plochy fasády, která je spolu se štítem souvisle orámována lizénovým pásem. Štít je završen kamenným jetelovým křížem, stejný kříž vystupuje i z vrcholu vých. štítu mezi lodí a kněžištěm. Sedlová střecha je kryta jednoduše kladenými bobrovkami, nad presbytářem je půlkuželová valba. Nad hřebenem střechy lodi se zdvihá oktogonální oplechovaný sanktusník s lucernou, završený osmibokou stanovou plechem pobitou střechou s makovicí a kovovým jetelovým křížem s paprsčitou svatozáří a volutově zavíjenými rozvilinami. V ose závěru presbytáře stojí replika staré dřevěné zvoničky rámové konstrukce, kryté čtyřbokou jehlancovou plechovou stříškou.