lázeňský dům - Centrální lázně

Objekt lázeňského hotelu Centrální lázně se nachází na Goethově náměstí v blízkosti Mariina a Ambrožova pramene. Původní budovu Starých lázní nechal vybudovat opat Pfrogner v r. 1808. Do dnešní podoby byl objekt přestavěn v letech 1889 – 1892 podle projektu arch. Josefa Schaffera. V roce 1985 proběhly v objektu rozsáhlé stavební úpravy. V rámci těchto úprav byli v hlavní budově vyměněny veškeré svislé a vodorovné konstrukce, kromě obvodového pláště a přistavěny dva schodišťové prostory. V ostatních křídlech se většina konstrukčních prvků dochovala. V souvislosti s rekonstrukcí v roce 1985 byla provedena výměna oken v celém objektu. Další celkovou rekonstrukci prodělal objekt v roce 2006. Byla vyměněna všechna okna, kromě jednoho původního ve východním průčelí budovy, a fasáda byla opatřena novým nátěrem. Půdorys objektu se skládá se sedmi křídel. Hlavní křídla tvoří půdorysně pravidelný čtyřúhelník, křídla lázeňského a technického provozu (balneo, koupele, dnes už nefunkční zpracování slatiny) jsou osazena kolmo k hlavním křídlům. Křídlo sloužící jako stravovací provoz je osazeno kolmo k hlavní budově s hlavním průčelím orientovaným do parku Ambrožových pramenů. Všechna křídla mají obdélníkový půdorys. Hlavní budova s hlavním vstupem, má čtyři nadzemní podlaží (čtvrté podlaží je tvořeno mansardou) + páté nadzemní podlaží situované do půdního prostoru centrálního převýšeného rizalitu. Neorenesanční fasáda hlavního průčelí je členěna průběžnými profilovanými kordónovými římsami, bohatě profilovanou korunní římsou a šambránami kolem okem s frontony ve formě vykonzolovaného architrávu. Přízemí je opatřeno bosáží. V prvním a druhém patře objektu se uplatňuje pilastrový řád. V úrovni prvního patra nasedá na centrální převýšený rizalit balkon s balustrádou, vytvářející nad vchodem v přízemí sloupový portikus. Střecha objektu je mansardová s pravidelně nasazenými sedlovými vikýři. Centrální rizalit je samostatně zastřešen paládiovskou střechou. V přízemí a prvním patře objektu jsou obdélná okna, ve třetím patře a mansardě jsou okna půlkruhově zaklenutá. Severní průčelí hlavní budovy bylo původně v úrovní prvních dvou nadzemních podlaží prolomeno arkádami. Tyto arkády byly zaslepeny v rámci stavebních úprav 80. letech 20. století. Ostatní objekty hlavní budovy mají tři nadzemní podlaží (třetí podlaží je tvořené mansardou) a řešení jejich fasád má přímou vazbu na řešení hlavní budovy. Přízemí je opatřeno bosáží, patro rustikou. Objekt technického provozu má jedno nadzemní podlaží a sloužil jako technický provoz pro zpracování slatiny. Je zastřešen nízkou sedlovou střechou. V objektu se dochovala část původního technického vybavení. Objekt stravovacího provozu je třípodlažní budovou vybudovanou ve dvou časově oddělených etapách. Starší část, pocházející z počátku 20. století, má obdélný půdorys, dvě nadzemní podlaží a je zastřešena sedlovou střechou s dnes nevyužívaným podkrovím. Fasáda hlavního (západního) průčelí má deset okenních os s vloženým středovým cylindrickým rizalitem, jehož horní pochozí strana slouží jako balkon prvního patra. V 80. letech 20. století byla k východnímu průčelí připojena novodobá přístavba sloužící technickému provozu ( komunikační uzel, skladová hala, garáže, kuchyně jídelna atd…). Součástí mladší části objektu jsou přístřešky zásobníků na plyn na západní fasádě a opěrná zeď komunikace (Dusíkova ulice). Tato, mladší, část není součástí kulturní památky.