Malý jednopatrový, částečně podsklepený dům na půdorysu krátkého obdélníka stojí na břehu říčky Vlčavy před mostem při vyústění Počápské ulice. Zdivo je smíšené se znatelnou převahou lomového kamene, cihel je užito většinou ve vyzdívkách otvorů a novějších dozdívkách. Rovněž jižní střešní štít je cihelný. Venkovní vesměs štukové omítky různého stáří mají nejednotnou úpravu. Do ulice obrácené, západní trojosé průčelí je omítnuto novějšími hrubými šedými omítkami - okenní pasparty, nárožní lizény a pásy římsy jsou pak vytaženy v hladké omítce hladké a světlé. Pod těmito omítkami vystupuje starší světle okrová vrstva s fragmenty iluzivního terakotově červeného členění - nad okny v patře prochází malovaný pás a u okna v levé ose se objevuje zbytek malované šambrány. Současné neplastické utváření fasády tak pravděpodobně jen opakuje ve zjednodušené formě původní iluzivní členění fasád. Na hlavním uličním průčelí je vyvinut odsazený sokl a výrazně vystupující, neprofilovaná korunní římsa. V levé krajní ose je umístěn vchod s dvoukřídlými rámovými dveřmi zasazenými za líc fasády hluboko do svisle zaříznutých špalet. Starší, velmi porušené světle až sytě okrové omítky se dochovaly na ostatních fasádách. Jižní trojosé průčelí je zcela hladké, pouze v ploše mírně ustupujícího lichoběžníkového střešního štítu s oválným půdním okénkem je patrný zbytek cihlovou červení malovaného obvodového rámu a okenní šambrány. Pravoúhlý vchod je v levé ose, dvoukřídlové rámové dveře jsou zasazeny za líc fasády hluboko do svisle zaříznutých špalet. Starší, velmi porušené světle až sytě okrové omítky se dochovaly na již. a vých. straně budovy. Jižní trojosé průčelí je zcela hladké, pouze v ploše mírně ustupujícího lichoběžníkového střešního štítu s oválným půdním okénkem je patrný zbytek cihlovou červení malovaného obvodového rámu a okenní šambrány. U části oken se zachovaly staré dvoukřídlové šestitabulkové okenní výplně, osazené v líci fasády a ven otvíravé. K zadní východní straně domu se v pravém úhlu připojovalo ve směru Z - V dnes zbořené poměrně široké zřejmě velmi krátké přízemní dvorní křídlo, z něhož zbyl v rovině fasády otisk sedlové střechy a její trojúhelný vrchol, pronikající dnes střechou hlavní budovy jako nízký široký vikýř. Ve zdivu jsou patrny kapsy po zasazených stropních trámech a četné stopy po navázání odbouraných zdí. Na průčelí se v místě zbořené stavby zachoval mezi přízemím a patrem velký fragment starší iluzivní pásové římsy, malované opět terakotovou červení. Je tedy nepochybné, že dvorní křídlo bylo dodatečně přistavěno k původnímu domu a překrylo jeho iluzivně členěnou fasádu. V pravé části průčelí je pravoúhlý vchod v dřevěných zárubních, obezděný cihlami. V patře nad vchodem je prolomeno prosté obdélné okno bez orámování. Vlevo v části fasády patra kryté dříve přístavbou dvorního křídla je zazděný pravoúhlý vchod, který vedl na půdu přístavku. Sedlová střecha domu s polovalbou nad jižním štítem je kryta eternitovými na koso kladenými šablonami. K domu dnes nepatří žádný pozemek. Bývalý nevelký dvůr a zahrádka při východní straně objektu náleží sousednímu domu čp. 262 a jsou spolu s jeho pozemky obehnány zřejmě nově přestavěnou ohradní zdí, jejíž omítková a barevná úprava je stejná jako u tohoto domu.