Dědičná štola císaře Josefa II. spojuje postranními štolami téměř všechny šachty březohorského revíru v územní konfiguraci poloviny 19. stol. s výjimkou šachty Lill. Její plošný územní rozsah je značný, začíná u šachty Štěpánka v kat. úz. Bohutín a pokračuje k SV. směrem k Příbrami přes Vysokou Pec, Drkolnov, Březové Hory (šachty Ševčiny, Marie, Vojtěch, Prokop, Anna) a dále směřuje k šachtě Ferdinandce a Jarošovce a vyúsťuje na povrch nedaleko pravého břehu říčky Litavky JZ. od obce Trhové Dušníky. Celková délka Dědičné štoly včetně všech postranních větví, které spojovaly jednotlivé doly revíru, je v celkovém úhrnu 21 906 m. Délka hlavní chodby štoly mezi Bohutínem a Trhovými Dušníky bez odboček činí 14 854 m. Hlavním účelem štoly bylo odvádění podzemních vod z jednotlivých dolů a jejich svedení do Litavky. Předmětem ochrany je: Dědičná štola císaře Josefa II., podzemní chodba v úseku důl Ševčiny - vyústění u Trhových Dušníků. Koncepce vybudování odvodňovací štoly ve zdejším revíru, bez projektového zpracování vznikla již v r. 1693, kdy u jejího zrodu stál hormistr Ignác Anton Putz. Ražba štoly začala však až kolem r. 1789 a byla ukončena v r. 1859.