zámek

Zámek v Kyjově je na zvýšené podnoži volně stojící jednopatrová budova nepravidelného půdorysu. Do uliční fronty vybíhá jednoosý rizalit. Fasáda je členěna výraznou zvýšenou základnou s mírným zkosením, na nějž navazuje hladká fasáda se sgrafitovou rustikální bosáží a motivy z historie města Kyjova. Rizalit prolomen v přízemí i v patře shodnými pravoúhlými okny lemovanými hladkou šambránou s lištou posazenou na vyložené parapetní římse. V severozápadní části uliční fronty prolomena architektonicky shodná pravoúhlá okna symetricky nad sebou v přízemí i v 1. patře. Rizalit je završen trojúhelníkovým štítem akcentovaným lištou s volutovými závitnicemi v rozích štítu. Střední pole štítu strukturováno dvěma pilastry s vpadlými výplněmi, završenými římsovou hlavicí. Plocha štítu zdobena novodobými sgrafitovými motivy. Podstřešní profilovaná římsa nesoucí štít je kryta pálenou střešní krytinou, bobrovkou. Jihovýchodní fasáda zámku hladká, členěna čtyřmi pravoúhlými okenními osami shodné architektonické profilace s olištovanou šambránou na vyložené parapetní římse. Sgrafitová výzdoba rizalitu do uliční fronty obsahuje erb rodu pánů z Kunštátu a nápis: JAN KUNA / Z KUNSTATU 1539 a ve vavřínovém věnci nápis: JAN / KROPACZ STARSSII / Z NEWIEDOMII / NA LITENCZII=CZYCH s datací rokem 1548 a vyobrazením tohoto šlechtice od Jano Koehlera. Ve sgrafitu je v horní části proveden erb města Kyjova v secesním stylizovaném ornamentu a na čelní straně rizalitu se nachází malovaný věnec z festonů s nápisem OBNO=VENO L. P. / 1940. Na rizalitu z východní strany se malíř Jano Koehler sám zpodobnil ve sgrafitovém čtverci s nápisem: JANO / KOEHLER / 1911. Severní boční fasáda strukturována mírně předstupujícím nárožím se zkosenou podnoží vyrovnávající terénní nerovnosti. V soklové části slepý pravoúhlý výklenek, nad nímž je provedena ve sgrafitu dekorativně rozvinutá páska. V přízemí a v 1. patře jsou symetricky nad sebou prolomena dvě pravoúhlá okna shodné profilace se šestitabulkovými okny. Hladká fasáda akcentována sgrafitovou psaníčkovou bosáží s rytými nápisy vztahujícími se k historickému vývoji města Kyjova a připojených vesnic. Rytý nápis zaznamenává: KYJOV / MĚSTEM KRÁLOVSKÝM 18. VIII. 1548. Ryté nápisy v psaníčkových bosážích zaznamenávají údaje o třech připojených obcích: DIEDINA / BVKOWANY 1548, DIEDINA /BRZESOWICZE 1577 a DIEDINA /KELZANY / K MIESTU / KIGOWU 1666. V bosáži se objevuje také zoomorfní motiv sedící opice při horní části okenní šambrány okna v přízemí, doprovázený na protější straně rozvilinovým ornamentem. Severní hrana nároží akcentována sgrafitovým armováním psaníčkovou bosáží a jednou ornamentální bosou s vyobrazením kostlivce s nápisem MEMENTO / MORI. Navazující úsek budovy obsahuje vstup s jednokřídlými pravoúhlými dveřmi a předstupující část je ukončena zaobleným nárožím obepínajícím vnitřní schodiště. Dvě pravoúhlá okna v 1. patře jsou nestejně vysoká, lemovaná hladkou šambránou s lištou. Severní část zámecké budovy ukončuje trakt s hladkou fasádou členěnou pravoúhlými okenními otvory. Hladká fasáda je akcentována pásem rozvilinového ornamentu provedeného ve sgrafitu pod podstřešní fabionovou římsou. Střecha zámecké budovy sedlová nad severním závěrem přecházející ve valbovou. Severozápadní nároží je připojeno opět valbovou střechou a rizalit kryje za štítem úsek krátké sedlové stříšky. Střešní krytina pálená bobrová taška. Místnosti v přízemí zaklenuty valenými klenbami se styčnými lunetami a v 1. patře jsou místnosti plochostropé. V prvním patře se dochoval trámový strop.