venkovský dům malíře Františka Skály

Dům malíře Františka Skály je situovaný v soliterní zástavbě na západním okraji městečka. Jeho součástí byl původně větrný mlýn (vystavěný roku 1831), částečně stržený v roce 1889. Současný objekt je totožný s původním vedlejším stavením mlýna, jen prošel řadou dílčích přestaveb. Dnešní dům je přízemní stavení postavené na obdélném půdorysu. Jižní průčelí je členěno pěti okenními osy, směrem zleva dvěma dvoukřídlými okny, vstupními dveřmi, dvoukřídlým oknem a v krajní východní ose je velký vjezdový otvor do stodoly. Na západní štítové straně je zděný štít prolomen dvěma okenními otvory, štít člení jedno dvoukřídlé šestitabulkové okno, V přízemí mají okna téměř čtvercový tvar a jsou opatřena mřížemi. Vstupní domovní dveře jsou dvoukřídlé rámové konstrukce s plnými výplněmi a proskleným nadsvětlíkem. Dodatečně vybudované podkroví je prosvětleno dvěma dřevěnými vikýři pultové konstrukce. východní průčelí domu není prolomeno žádným otvorem. Při přestavbě domu ve 20. letech 20. století došlo k nastavění štítů sedlové střechy, zvětšení oken a omítnutí stavby. Průčelí má fasádu zjednodušeného secesního výrazu členícího průčelí na vertikální vpadlé rámy s hladkou omítkou a strukturovanou hrubou omítkou ve výplních. Střecha domu je sedlová, krytá bobrovkami. V interiéru má dům trojdílnou dispozici se středovou komunikační chodbou, obytnou dvoutraktovou částí umístěnou v JZ díle a utilitární částí, na níž navazuje stodola při SV průčelí. Obytné prostory jsou plochostropé s vyjímkou místnosti v zadním traktu, zastropené plochou valenou segmentovou klenbou, zdobenou šablonovým vzorem. Podlahy jsou prkenné, až na podlahu chodby, kterou pokrývá na koso položená dlažba. Všechny dveře jsou kazetové konstrukce. Z prostoru stodoly se vystupuje novodobě vloženým dřevěným schodištěm do ateliéru malíře a obytného podkroví, ve kterém jsou zabudované konstrukce a stavební prvky z těchto zaniklých objektů: 1) demolovaná usedlost čp.1 na Rudě se zájezdní hospodou. Z interiéru stavby byly přeneseny a následně použity v interiéru čp.289 dvoje dveře s původními zámky včetně dubových zárubní a záklopový strop sálu. 2) Usedlost tzv. hraběcího domu v Novém Strašecí zvaného Koňasovna. Z objektu se podařilo zachránit jednu profilovanou zárubeň a část parketové podlahy. 3) Stará pošta v kamenných Žehrovicích. Do domu čp. 289 byly přeneseny troje dubové dveře z 18. století s původním kováním a malovaná stropní záklopová prkna, šest kusů, pravděpodobně ze 16. století. 4) Špýchar z Kutné Hory, části Karlov. Byly jsem umístěny dva dřevěné nosné sloupy z demolovaného špýcharu. Jeden podpírá stropní průvlak. 5) Malý strop s osmi záklopovými prkny bez trámků v menší místnost přístupné vpravo z chodbičky je rovněž z Kutné Hory z blíže neurčené demolice z přelomu 16. a 17. století.