Kostel Sv. Martina navazuje na starší středověkou svatyni. Původ kostela je datován do 14 století, avšak byl zničen a vypálen a v 19. století byl upraven do dnešní podoby. Pod věží je náhrobní deska rotavských hamerníků Hutschenreutherů, kteří byli za obětavou práci povýšeni do šlechtického stavu. Jednolodní orientovaná stavba, trojboce uzavřeného kněžiště, k jejíž jižní stěně přiléhá hranolovitá věž, přecházející v horních patrech v osmihran. K ní je na západní straně přistavěno schodiště. Před západ. průčelím je obdél. síň. Síň stejného tvaru je i před vstupním vchodem. Stěny lodi i kněžiště zpevňují opěráky a prolamují hrotitá okna, dělená jedním prutem. Pod krajními okny v lodi jsou nízká sdružená okna stejného typu. V západní stěně jsou prolomena okna oválná. Loď se otevírá do kněžiště lomeným vítězným obloukem. Strop lodi je plochý s fabionem a římsou s freskou, představující Krista Krále s P. Marií a J. Křtitelem. Stejný je i strop kněžiště. Stěny uvnitř jsou nečleněné, moderně vymalované s veg. motivy a geom. ornamenty. Z lodi se vchází polokruhem uzavřeným kamenným portálem do podvěží, klenutého valeným pásem a dvěma poli křížových hřebínkových kleneb. V patře věže je oratoř, přístupná vých. schodištěm. Patra věže osvětlují polokruhovitá okna. Záp. část lodi vyplňuje hudební kruchta na 4 štukovaných sloupech, s předprsní, která uprostřed vybíhá do prostroru lodi. Střecha lodi a kněžiště valbová, krytá šindelem. Cibulová báň věže s lucernou je oplechovaná. Pod hl. římsou se nachází obloučkový vlys.