Ložisko zlatonosných rud Jílové je jedno z našich historicky nejvýznamnějších nalezišť tohoto drahého kovu. Je tvořeno několika žilníky a žilnými pásmy (Šlojíř, Tobola, Kocour, Hlavní, František, Halíře). Halířské zlatonosné pásmo je situováno ve vých. okrajové části jílovského revíru, asi 1600 m JV od náměstí v Jílovém. Je tvořeno morfologicky výrazným pruhem pinek a odvalů - zbytků po hlubinné těžbě - který v délce přes 500 m probíhá směrem SZ-JV z údolí Chotouňského potoka napříč přes hřeben Halíře v jeho jižní části (kóta 398,6 m n.m.) do údolí Turyňského potoka. V údolí Turyňského potoka je zavalené ústí nové průzkumné štoly, stará štola ústila na opačné straně hřebene do údolí Chotouňského potoka. Největší koncentrace viditelných povrchových pozůstatků těžby je na temeni hřbetu. Díky trvalému zalesnění nedošlo k výraznější aplanaci těchto zbytků po starém dolování, které dnes představují jednu z nejlépe dochovaných historických oblastí jílovského zlatonosného revíru. Celé pinkoviště se nachází v lese, v působivém členitém terénu hřebene "Halíře".Zejména ve vrcholové části hřbetu jsou pinky a odvaly velmi dobře patrné - jejich počet přesahuje několik desítek při hloubce několik metrů. Halířské pásmo jako okrajová část jílovského revíru nepatřilo k centrům těžby zlata, nicméně staré dobývky tu dosahovaly hloubek až přes 60 m pod povrchem. Předmětem památkové ochrany jsou pozůstatky těžby zlata v Halířském pásmu - pinky a odvaly, stará a nová štola a vymezené pozemky.