Vojenské opevnění Volarské šance lze typologicky zařadit jako pěchotní redutu o čtvercovém půdorysu, k jejímuž SSV a JJZ rohu se připojují dvě rovněž čtvercové dělostřelecké baterie. Celé opevnění je obehnáno hrotitým příkopem o šířce 6 m a hloubce 2 – 2,5 m. Vnitřní reduta má rozměry 30 × 30 m a na jejím vnějším okraji se nachází mělký vnitřní příkop o hloubce max. 0,6 m a šířce 2 m, který byl patrně součástí konstrukce obvodové fortifikace tvořené palisádou nebo gambiony. Vnitřní plocha reduty je rovná se stopami několika zahloubených objektů, o nichž není možné bez archeologického výzkumu rozhodnout, zda souvisí s opevněním nebo zda jsou recentní. Obě dělostřelecké baterie připojené k protilehlým nárožím reduty jsou spojeny s centrální částí úzkou komunikační šíjí. Uprostřed vnitřní plochy obou baterií se nachází pozůstatky čtvercového zahloubeného objektu, který lze interpretovat jako sklípek pro uložení střelného prachu a nábojů. Součástí památky je rovněž asi 30 m dlouhý přibližovací okop vycházející z jihozápadní dělostřelecké baterie. Z prostoru Volarských šancí pochází početný soubor militárií z doby třicetileté války, který byl v prostoru opevnění získán za použití detektoru kovů v roce 1991 a v současné době je uložen v Prachatickém muzeu. V souboru jsou zastoupeny součásti ochranné zbroje, části palných i chladných zbraní a dále různé součásti vojenské výstroje. Další nálezy podobného charakteru jsou z této lokality uváděny v soupisu památek z roku 1913.