Pseudorománský kostel sv. Martina je stavba obdélného půdorysu se stupňovitým půdorysným uspořádáním hlavního průčelí a půlkruhově zakončeným presbytářem. Materiál kámen (opuka) a cihly, okrová omítka. Hlavní členité průčelí určuje vysoká hranolová věž se vstupním portálem, nárožními drobnými hranolovými věžičkami, rozetou, združenými podvojnými okny ve dvou patrech nad sebou (kryty žaluziemi), hodinami a jehlancovou střechou. Ke hmotě věže a navazujícímu širšímu hlavnímu průčelí obdélné stavby s obloučkovým vlysem a dvěmi okenními osami (z každé strany jedna osa), nasedá symetricky po obou stranách pětiboká věžička. Věžička sahá až po obloučkový vlys širšího hlavního průčelí a je uprostřed vertikálně členěna jednoduchými neorománskými okny a kruhovým okénkem. U obou věžiček jsou postranní pravoúhlé kamenné portály. Kostel je zdoben obloučkovým vlysem a pásy zubořezu (na předstupující hranolové věži a rohových věžičkách v úrovni nad hlavním vstupním portálem a pod obloučkovým vlysem v půlkruhovém závěru kostela). Jednotlivá postranní průčelí trojlodní stavby jsou členěna vertikálními půlkruhově zakončenými okny. Závěr je o pěti okenních osách, z nichž tři jsou v apsidě. V závěru kostela pod krajním oknem je vstupní pravoúhlý portálek, Vstupní portál do kostela je též z bočního západního průčelí v půlkruhově zakončeném výklenku (zděný z hmoty zdiva nevýrazně vystupující portikus). Všechny portálky (kromě hlavního) imitují sedlové portály. Střecha nad trojlodím je sedlová, v závěru půlkuželová. U presbytáře na sedlové střeše vystupuje úzká sanktusní věžička, která je členěna půlkruhově zakončenými okenními otvory a vrcholí kovovým křížkem. Předmětem ochrany je kostel a vymezený pozemek.